Za Československa patřilo k našim sousedům, i dnes to do Maďarska nemáme daleko, ale jak upozorňuje v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře historik a expert na dějiny Maďarska Andrej Tóth, ona blízkost je pouze geografická. „Maďaři mají zcela jiné sociokulturní rámce myšlení i chování než my, stejně jako úplně jinou historickou zkušenost. Geografická blízkost mate, ale reálně je nám Maďarsko vzdálené stejně, jako je maďarština vzdálená jakémukoliv slovanskému jazyku,“ vysvětluje Tóth.
Podle Tótha se
Maďarsko v moderní historii vždy vymykalo. „Pro tamní politický
systém je typické, že zemi vždy řídila nějaká výrazná
autorita. To se opakuje někdy od 70. let 19. století. Viktor
Orbán tak vlastně není žádná výjimka, jen pokračování
domácí tradice. Někdy se dnes hovoří o orbánismu, ale ten bude
v budoucnu vystřídán zase jiným -ismem,“ popisuje maďarskou
realitu Tóth. I komunismus byl v Maďarsku podle Tótha úplně jiný
než u nás. „Měli spoustu výjimek a náznaků svobody, což
vlastně do značné míry komplikovalo i pozici jakékoliv opozice.
Moji maďarští příbuzní třeba jezdili na operu do Vídně. To
bylo v Československu víceméně nemyslitelné,“ vzpomíná Tóth.
Jak to vlastně mají Maďaři s Benešovými dekrety,
kteréžto téma proniklo do aktuální předvolební kampaně? Proč
jsou v Maďarsku Habsburkové populárnější než v Rakousku?
Podívejte se na celou epizodu.