V čele Československa se od jeho založení vystřídalo celkem devět prezidentů. Mezi Tomášem G. Masarykem a Václavem Havlem nicméně existovalo i mnoho těch, o kterých se jako o možných prezidentech uvažovalo, případně sami kandidovali, ale do křesla hlavy státu nikdy neusedli. A právě o těchto osobnostech hovoří v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře přední česká historička Jana Čechurová, která jejich osudy popsala v knize „Kdo mířil na Hrad: 35 neúspěšných kandidátů na funkci československého prezidenta“.
Čechurová mimo jiné vysvětluje i to, proč se úctě, které se těšil „otec zakladatel“ Masaryk, dostávalo i komunistickým prezidentům. „Masarykovská tradice úcty k prezidentskému úřadu se projevila už jen v tom, že ta funkce zůstala i po únorovém převratu zachována, ale i ve vnímání prezidenta jako nějaké poslední instance, na kterou se obrátit. Tato masarykovská aureola dopadala i za únor 48,“ říká Čechurová.
„Už když se Československo zakládalo, bylo Masarykovi 68 let. Nebyl to žádný mladík a o jeho nástupci se uvažovalo, bylo to logické, ač to bylo považováno za trochu neslušnou záležitost. Ale ta otázka tu ve vzduchu samozřejmě byla,“ vysvětluje Čechurová s tím, že Masarykovi komunističtí protikandidáti si byli vědomi toho, že jsou bez šance, ale kdo by eventuální šanci měl, byl Antonín Švehla.
„Kdyby se v roce 1927, kdy vládla středopravá
koalice, rozhodl kandidovat, měl by šanci projít, ale on sám
to odmítl. Sám považoval za lepší, aby Masaryk ve funkci
setrval, a bavila ho více reálná politika,“ říká Čechurová.
Popisuje také to, jak se po smrti Antonína Zápotockého počítalo
se zvolením Viliama Širokého, ale pomyslné vidle do tohoto plánu
hodil Sovětský svaz. „Všichni předpokládali, že to tak bude.
Chystala se Širokého volba, ale zasáhl do toho sám Nikita
Chruščov, který si pamatoval Antonína Novotného a doporučil ho
jako Zápotockého nástupce. Když to chtěl sovětský
představitel, tak se prostě prezidentem stal Novotný, to tehdy
stačilo,“ popisuje historický zvrat Čechurová.
O
jakých kandidátech se hovořilo, když se po druhé světové válce
hledal nástupce Edvarda Beneše mezi nestraníky? A který
komunistický kandidát byl neúspěšně zrecyklován jak koncem
60., tak koncem 80. let? Podívejte se na celý podcast.