Když se řekne válka ve Vietnamu, většina lidí si vybaví konflikt probíhající mezi lety 1955 až 1974. Málokdo už ale ví, že v oblasti tehdejší francouzské Indočíny probíhala ještě jedna válka, ohraničená lety 1946 až 1954. Jak upozorňuje historik a současný ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, takzvaná první vietnamská válka má význam i v našich končinách, a to díky Čechoslovákům bojujícím zde v řadách francouzské cizinecké legie. „Bylo tam 1620 Čechů a Slováků, což představuje doposud největší vojenské nasazení od druhé světové války. Bohužel to s sebou neslo i největší ztráty, tři sta Čechoslováků v této válce padlo. To je obrovské číslo,“ říká Kudrna v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.
Kudrna popisuje zásadní roli francouzské cizinecké legie v konfliktu i to, jak se do ní vůbec dostal rekordní počet Čechoslováků. „Šlo o muže, kteří utekli po únorovém komunistickém puči na západ. V německých uprchlických táborech operovali agenti cizinecké legie, kteří za pětiletou službu slibovali francouzské občanství a na tehdejší dobu i vysokou finanční odměnu. Jen mezi únorem a srpnem 1948 se do legie přihlásilo 1500 Čechoslováků. Cesta těch, kteří prošli přísnou lékařskou prohlídkou, do Indočíny pak byla velmi rychlá,“ vysvětluje Kudrna.
Mladým mužům se dostalo velmi tvrdého a intenzivního výcviku. „Hodně jich nastoupilo k výsadkářům, což se jim bohužel stalo osudným. Oproti Američanům nepodcenili Francouzi ideologický výcvik. Výhodu měli Čechoslováci v tom, že uměli německy z mládí v protektorátu, protože páteř té legie představovali němečtí veteráni z Wehrmachtu, těch tam bylo 35 tisíc. Co ale rozhodně není pravda, je to, že by v legii měli být i bývalí příslušníci SS, ty by tam Francouzi nikdy nepustili,“ uzavírá Kudrna.
Jaké byly příčiny války ve francouzské Indočíně a jak se konflikt vyvíjel? A jak na svou účast ve válce vzpomínali českoslovenští veteráni? Podívejte se na celou epizodu.
