Rozhodnutí polského ústavního soudu, který prakticky zakázal provádění potratů v zemi, vyvolalo u našich severních sousedů masivní protesty, ve Varšavě dokonce největší za posledních třicet let. Potraty jsou podle politologa a analytika Andreje Ruščáka jedno z témat takzvané kulturní války, které otřásají Polskem. Ruščák se domnívá, že současné, jakkoliv masivní, protesty k pádu vlády stačit nebudou, nicméně i tak možná sledujeme začátek konce hegemonie vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).
Podobně jako je v Maďarsku hegemonem strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, v Polsku měla dlouho takřka neotřesitelnou pozici nejsilnější strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s Jaroslawem Kaczińským. Tato doba ale možná podle politologa a analytika Andreje Ruščáka pomalu končí. Za začátek konce dominance PiS můžeme dle jeho názoru považovat aktuální protesty „Strajk kobiet“, v nichž už demonstrantům a podporovatelům nejde jen o otázku potratů, ale odráží v sobě celkovou nespokojenost s vládnoucí stranou.
„Jasně
se ukázalo, že PiS přehnal velmi
důležitou věc. Poprvé se dostal k moci kvůli tomu, že v
Polsku byla zanedbaná sociální otázka a žilo
tam hodně chudých, na
které vláda kašlala. Plus
bylo
hodně předražených výběrových řízení a korupce ve vyšších
patrech. S tím PiS slíbil zatočit, slíbil sociální programy,
což splnil, a proto byl znovu zvolen. Ne kvůli národně katolické
rétorice. Extra hlasy dostal
od voličů, pro které
potraty nejsou priorita, a
naopak nijak
nestáli o to, aby se cokoliv měnilo. PiS
dali hlas kvůli praktickým úspěchům v modernizaci
země,“ vysvětluje Ruščák
s tím, že kontroverzní rozhodnutí ústavního soudu je Poláky vnímáno jako porušení nepsaného
pravidla, že právě záležitosti typu potratové legislativy
nebudou měněny.
Proč Ruščák nevěří, že by
protesty vedly k pádu vlády? Proč toho o Polsku víme relativně málo a
jaká témata vlastně v zemi rezonují? A čím bychom se mohli od
Poláků inspirovat? Podívejte se na celou epizodu.
