Dříve se označovala jako lehká mozková dysfunkce, nyní se užívá spíše termínu hyperkinetická porucha nebo zkratky ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder). Touto neurovývojovou poruchou trpí jak děti, tak dospělí. Podle klinického psychologa a psychoterapeuta Radka Ptáčka nicméně i někteří odborníci podléhají mýtu, že nic jako ADHD ve skutečnosti neexistuje. „Škodí to dětem, rodinám, školám i celé společnosti,“ říká Ptáček v nové epizodě podcastu Mozkovna.
Radek Ptáček upozorňuje i na to, že neplatí, že lidé trpící ADHD by byli hloupí. „Pacienti mohou mít oslabenou schopnost učení se ze zkušenosti. Mohou tedy opakovat stejné chyby, ale neznamená to, že jsou hloupí, jen jejich mozku déle trvá se touto cestou něco naučit,“ říká Ptáček.
Pro zvládnutí života s ADHD je pak podle Ptáčka důležitá včasná diagnostika odborníkem – dětským psychiatrem, správně vedená léčba, u těžších případů medikace a psychosociální podpora v tom nejširším slova smyslu. „Psychoterapií nedovedeme ADHD vyléčit, ale vhodnou podporou, kdy například naučíme rodiče, jak s dítětem zacházet a ve škole se domluví, jaký přístup k dítěti mít, by to mělo zcela postačovat,“ vysvětluje Ptáček.
Jaké rozlišujeme typy ADHD? Na jaké rizikové faktory si dát pozor v těhotenství a nejranějším věku dítěte, abychom minimalizovali riziko ADHD? Podívejte se na celý podcast.
