KOMENTÁŘ STANISLAVA VÍTKA | Pro plné pochopení situace kolem zákazu TikToku, kterou jsme načali před pár dny, je třeba upozornit na dlouhodobou čínskou strategii na uzurpaci Západu a jeho nahrazení v rámci globálního mocenského primátu.
Začít musíme nejpozději v devadesátých letech. V té době Čína schovávala své mocenské ambice do budoucna za strategií tzv. mírového vzestupu, ve kterém hodlala postupně akumulovat ekonomickou moc a měnit ji na moc vojenskou tak, aby nevyprovokovala reakci Západu. Ten pak Peking hodlá v konečném důsledku nahradit jako hlavní organizační princip mezinárodních vztahů. Řečeno s Henry Kissingerem, impéria nemají zájem působit v rámci mezinárodního systému, usilují o to být mezinárodním systémem.
Protože Čína byla v té době v pozici výrazné mocenské slabosti co do tvrdé vojenské a ekonomické síly, snažily se její mocenské složky přijít s asymetrickou strategií, která by útočila na identifikovaná slabá místa otevřených západních společností, stojících na vládě práva.
Intelektuální základ této strategie koncentruje kniha dvou čínských plukovníků z roku 1999 pod názvem Neomezená válka: Dva seniorní plukovníci letectva o válečných scénářích a operačním umění v éře globalizace. Ta byla poté, co ji americká vláda nechala přeložit do angličtiny a uvolnila její text na veřejnost, vydána anonymním nakladatelem v Panamě pod jasnějším názvem Čínský plán na zničení Ameriky (China’s Master Plan to Destroy America).
Jejím hlavním tématem je přijít s konceptem, ve kterém může slabší mocnost, jako je Čína, porazit technologicky vyspělejšího protivníka (tedy Spojené státy) různými prostředky nevojenského charakteru.
Stěžejní tezí knihy byl fakt, že západní přemýšlení o konfliktu se z drtivé většiny soustředí na technologická řešení otevřeného kinetického konfliktu a ignoruje další módy soupeření. To byla do velké míry pravda, západní vojenští stratégové se konceptem hybridní války začali více zabývat až kolem roku 2007 a do povědomí široké veřejnosti se tato debata dostala až s ruským záborem Krymu o dalších sedm let později. Následná zmatenost této debaty a západní neschopnost na tuto výzvu pružně reagovat vyvrcholila otevřenou ruskou invazí na Ukrajinu…
Metodami neomezené války, jak ji Číňané popsali, jsou zejména různé formy politického, informačního a ekonomického boje nebo využití právních nástrojů (tzv. lawfare) jako páky na protivníka a obejití nutnosti přímé vojenské akce.
Citujme z knihy:
„Ať už se jedná o vniknutí hackerů [do systémů protivníka a exfiltraci dat], velký výbuch ve Světovém obchodním centru nebo bombový útok Bin Ládina, všechny tyto události výrazně překračují frekvenci šířky pásma, kterou americká armáda chápe a na kterou je připravena reagovat. Americká armáda je přirozeně nedostatečně připravena na tento typ nepřítele z hlediska psychologického, z hlediska odvetných opatření a zejména pokud jde o vojenské myšlení a z něj odvozené metody činnosti.
…
Degradace [moci a akceschopnosti] protivníka lze dosáhnout mnoha jinými způsoby než přímou vojenskou konfrontací. [Tyto alternativní metody] mají stejnou, ba dokonce větší ničivou sílu než otevřená válka, a již přinesly vážné hrozby pro národní bezpečnost.“
Připomeňme, že se bavíme o období vrcholné globalizace, čemuž odpovídají i dobové komentáře bezpečnostních expertů a západních vládních činitelů. Ti v reakci na senzační citace z knihy v médiích a její velice příznivé přijetí mezi špičkami čínské armády hrozbu hráli do outu; podle nich kniha „nebyla plánem na špinavou válku proti Západu, ale výzvou k inovativnímu myšlení o budoucích formách soupeření“.
Jenže čínské vedení to vidělo jinak. Ostatně stačí se podívat na metody útoku na moc protivníka, které kniha výslovně uvádí. Každému, kdo jen trochu čte noviny a sleduje mezinárodní dění, je jasné, že si soudruzi v Pekingu knihu přece jen jako návod vyložili.
- psychologická válka (viz TikTok nebo tzv. diplomacie Vlčích válečníků)
- pašerácká válka (viz pašování čínských padělků západního zboží a dalšího materiálu)
- mediální válka (viz sociální sítě a tradiční média)
- drogová válka (viz fentanyl)
- technologická válka (viz masivní státní program krádeže intelektuálního vlastnictví)
- výrobní válka (viz pokusy o deindustrializaci Západu a jeho učinění závislým na Číně)
- válka o zdroje (viz čínská strategie globální monopolizace vzácných nerostů)
- válka o ekonomickou pomoc (viz Pás a stezka a čínské vytlačování západu ze zemí globálního Jihu pomocí strategické korupce)
- kulturní válka (viz rozeštvávání západních společností propagandou a trollími farmami na sociálních sítích – hodnota těchto operací jde do miliard dolarů)
- válka v rámci mezinárodního práva (viz Čínou koupená hlasovací aliance v OSN)
S ohledem na výše uvedené by mělo být každému jasné, že Komunistická strana Číny a Lidová osvobozenecká armáda považují TikTok za jeden z několika strategických nástrojů pro politické vlivové operace a vojenské podpůrné akce. TikTok je nástrojem „neomezené války“ proti Americe a Západu obecně. A pokud si myslíte, že to všechno je jen náhoda, mám pro vás další informace.
