ANALÝZA TATIANY FRÖHLICH | Psi štěkají a karavana Energiewende jede dál. Jak je obecně známo, s těžkotonážními důsledky pro německý průmysl. Nová ministryně hospodářství a energie Katherina Reicheová nyní usiluje o eliminaci škod a racionalizaci díla započatého před čtvrť stoletím, ještě za doby první vlády Gerharda Schrödera – i když tehdy se mu ještě neříkalo Energiewende.
Na základě monitorovací zprávy, která měla odhalit možnosti nápravy stávajícího systému, zformulovala se svým týmem 10 klíčových opatření pro dosažení klimatické neutrality a zachování konkurenční schopnosti. Podívali jsme se na ně zblízka.
1. Poctivé stanovení potřeb a realistické plánování
Rozhodujícím kritériem do budoucna jsou systémové náklady energetické transformace. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie by se měl orientovat podle skutečné spotřeby elektřiny. Realistický odhad energetických potřeb zabrání nadměrnému rozšiřování kapacit, zredukuje zbytečné investice a odlehčí síť.
Předchozí spolková vláda předpokládala, že v roce 2030 dosáhne celková spotřeba elektřiny 750 TWh. (Pro srovnání: letošní spotřeba se bude pohybovat kolem 520 TWh). Monitorovací zpráva zadaná Spolkovým ministerstvem hospodářství a energie (dále SMHE) odhaduje spotřebu elektřiny v roce 2030 v rozpětí 600 až 700 TWh. I spodní hranice tohoto odhadu představuje nárůst o 15 % oproti roku 2025, což se z dnešního pohledu jeví jako nepravděpodobné.
Důvod? Strukturální pokles průmyslové výroby v energeticky náročných odvětvích vede k (trvalému) snížení spotřeby elektřiny – od roku 2018 klesá výroba v automobilovém (22 %) i chemickém průmyslu (22 %) a zásadní pokles zaznamenala i výroba oceli. Elektrifikace průmyslových procesů a výroba zeleného vodíku postupují mnohem pomaleji, než se předpokládalo. Jako přehnaně ambiciózní se ukázaly také prognózy semaforové vlády ohledně poptávky po elektromobilech a tepelných čerpadlech.
SMHE nyní argumentuje tím, že při nižší spotřebě elektřiny by měly být upraveny také plány rozvoje obnovitelných zdrojů energie, přičemž by do roku 2030 přesto bylo možné dosáhnout 80% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě.
Reálné poptávce a technickým podmínkám mají být přizpůsobeny i plánované offshore kapacity. Na tiskové konferenci Reicheová zmínila problém stínění u mořských větrných parků – „kradu si navzájem vítr“, pokud jsou příliš blízko u sebe, což se pak negativně projevuje na jejich výkonu i ekonomické efektivitě.
Úpravy by se měly dotknout také offshore připojení k síti a vysokonapěťových stejnosměrných vedení.
2. Podpora obnovitelných zdrojů energie orientovaná dle potřeb trhu a systému
Aneb: důsledné zrušení pevných výkupních cen a úplné ukončení kompenzací v případě záporné ceny elektřiny. Počet hodin se zápornými cenami elektřiny na velkoobchodním trhu se výrazně zvýšil, v nemalé míře kvůli překotnému budování fotovoltaiky za Habeckova působení.
Na tiskové konferenci, během níž byla představena tato opatření, Reicheová řekla, že malé střešní fotovoltaické systémy s bateriovými úložišti se již dnes vyplatí čistě díky úsporám nákladů na elektřinu, není proto důvod je dotovat. Zrušení pevné výkupní ceny pro malé fotovoltaické systémy nejspíš vyvolá menší politickou bouři.
Velké fotovoltaické elektrárny na volných plochách hodlá vláda nadále podporovat, místo fixních cen však chce přejít na rozdílové kontrakty (contracts for difference) a tzv. clawback mechanismy, tedy vrácení již vyplacených prostředků. Taková praxe je vyžadována evropským právem a příznivá je i z hlediska hospodářské soutěže a nákladové efektivity. Rizika pro investory budou snížena formou dlouhodobých smluv o dodávkách a odběru elektřiny a u nově vznikajících zařízení by měla být zavedena povinná přímá distribuce (tedy přímý prodej vyrobené elektřiny na burze místo výkupních tarifů).
3. Synchronizovaný rozvoj sítí, obnovitelných zdrojů a decentralizované flexibility
Jak je uvedeno výše: cíl zvýšit do roku 2030 podíl elektřiny vyrobené z OZE na hrubé spotřebě elektřiny na 80 procent se nemění. Při rozšiřování zařízení na výrobu zelené energie a její ukládání však budou využívány nástroje pro prostorové řízení, které urychlí připojení, zvýší využitelné dodávky a optimalizují rozšiřování sítí v souladu s reálnými potřebami a bez zbytečných špiček ve výrobě energie.
Síťové semafory, sdílené připojení k síti několika obnovitelnými zdroji (cable pooling), kapacitní poplatky za připojení k síti a regionálně diferencované dotace na stavební náklady vytvoří pobídky pro výstavbu zařízení šetrných k síti a efektivní využití jejích stávajících kapacit.
V regionech, kde jsou sítě již tak silně zatížené, by investoři měli nést vyšší podíl nákladů na rozšiřování sítí. A naopak v regionech, kde nedochází k přetížení, bude připojení k síti provedeno ve zrychleném režimu a se sníženými náklady.
Dalšího snížení nákladů se má docílit upuštěním od podzemního vedení kabelů všude, kde je to možné. Cenové signály pro lepší rovnováhu při rozvoji obnovitelných zdrojů, sítí a úložišť jsou z makroekonomického hlediska smysluplné.
4. Rychlá implementace kapacitního trhu otevřeného různých technologiím
Prioritou při výběrových řízeních na flexibilní elektrárny, které by měly pokrývat základní zátěž, bude bezpečnost dodávek v každém okamžiku. Pro investory do takovýchto elektráren by měl být do roku 2027 vytvořen plánovací rámec prostřednictvím technologicky otevřeného kapacitního trhu.
SMHE se zmiňuje především o plynových elektrárnách s perspektivou přechodu na vodík, možné jsou však i elektrárny na bázi bioenergií. Kapacitní trh je dle názoru ministerstva nezbytný pro vytvoření záložních kapacit pro období Dunkelflaute.
Soláry spí, větrníky stojí – jaderky a uhelky jedou. ⚡ glosa @VojtechKristen k aktuálnímu období, kterému se v Německu říká Dunkelflaute, všude kolem pak šikana německou Energiewende. Ta žene ceny elektřiny na rekordy, Norsko zvažuje „odstřižení“. 👉 https://t.co/LYqsuGvGVn pic.twitter.com/enILqxb8US
— INFO.CZ (@infocz_web) December 13, 2024
Počítá se s tím, že jejich průměrné roční využití bude vzhledem k dalšímu rozvoji OZE spíše klesat. To samozřejmě zvyšuje investiční rizika, pokud by takové projekty byly refinancovány pouze prostřednictvím trhu s elektřinou. Konkurenceschopný a technologicky otevřený kapacitní trh by tato rizika snížil.
Co se absolutní potřeby dodatečných kapacit týče, Spolková síťová agentura na začátku září 2025 uvedla, že pro zajištění bezpečnosti dodávek budou do roku 2035 zapotřebí dodatečné regulovatelné kapacity mezi 22 a 35 gigawatty (GW), což je ekvivalent více než 50 velkých plynových elektráren.
Pro představu: špičková zátěž v Německu, tedy nejvyšší spotřeba elektřiny v určitém okamžiku roku, činí téměř 80 GW. Zhruba 23 GW dodávají v současné době uhelné elektrárny, které by měly být odpojeny nejpozději do roku 2038.
Využívání flexibilních možností na straně poptávky (DSM = Demand Side Management) a lepší digitální řízení spotřeby elektřiny a vytížení sítí jsou důležitými předpoklady pro větší nákladovou efektivitu a další pokrok Energiewende. Sítě jsou totiž stále častěji faktorem způsobujícím nouzové situace.
