KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I V srdci východoněmeckého regionu Altmark ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bylo v uplynulých dnech objeveno jedno z největších ložisek lithia na světě – 43 milionů tun ekvivalentu uhličitanu lithného. Tento nález může představovat nejen snažší evropský přechod od fosilních paliv k zeleným technologiím, ale mohl by výrazně posílit evropský autoprůmysl a snížit jeho závislost na globálních dodavatelích, zejména těch z Číny.
Objevení ložiska obsahujícího 43 milionů tun ekvivalentu uhličitanu lithného (LCE) řadí Altmark mezi největší lithiové zásobárny na světě. Pro srovnání, slavný „lithiový trojúhelník“ v Jižní Americe – sdílený Argentinou, Bolívií a Chile – obsahuje přibližně 50 milionů tun lithia, což představuje 53 % světových rezerv.
Altmarkská pánev, jež je součástí permské pánve táhnoucí se ze severního Německa až do Ruska, byla tradičně zdrojem zemního plynu, který se zde těží od roku 1969. Nedávná data však ukázala, že podzemní solanky (přirozeně se vyskytující podzemní voda, která je silně mineralizovaná solí, a proto se nazývá slaná voda, pozn. red.) v této oblasti jsou nejen mineralizované, ale také bohaté na lithium.
V Altmarku by se mělo lithium získávat šetrnou metodu těžby známou jako přímá extrakce lithia ze solanek (DLE). Na rozdíl od tradiční povrchové těžby nebo odpařovacích nádrží, které mohou devastovat životní prostředí, DLE minimalizuje dopad na půdu, krajinu a lidské zdraví.
Bílé zlato
Lithium není jen obyčejným kovem – je to základní stavební kámen moderních lithium-iontových baterií, které pohánějí elektromobily (EV), chytré telefony a systémy obnovitelné energie. Jeho strategická důležitost spočívá v tom, že umožňuje vysokou energetickou hustotu, rychlé nabíjení a dlouhou životnost baterií, což je klíčové pro přechod k udržitelné mobilitě.
V kontextu globálního boje proti klimatickým změnám se lithium stalo „bílým zlatem“ 21. století. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) vzrostla poptávka po lithiu v roce 2024 o 30 % v Číně a 20 % v USA, zatímco v EU stagnovala kvůli ekonomickým problémům. Do roku 2030 by globální poptávka mohla dosáhnout 3 milionů tun, což představuje čtyřnásobek současné úrovně, především díky rostoucí velikosti baterií pro elektromobily (např. od 60 kWh po 100 kWh a více).
Evropská unie označila lithium za kritickou surovinu v rámci strategie pro baterie, která zdůrazňuje potřebu ekonomického růstu, snížení technologické závislosti a zabezpečení dodávek. Bez dostatečných rezerv by Evropa riskovala ztrátu konkurenceschopnosti v zelené transformaci, kde jsou baterie považovány za strategické aktivum.
Riziková koncentrace
Globální distribuce lithiových rezerv je vysoce koncentrovaná, což přináší rizika pro dodavatelské řetězce. Jihoamerický lithiový trojúhelník drží přes polovinu světových rezerv, následovaný Austrálií a Čínou, která ovládá 80 % globálního zpracování a rafinace.
Evropská unie disponuje pouze 3,1 % světových rezerv a jen 0,1 % primární produkce, což ji zcela činí závislou na dovozu – především z Číny, která dominuje v dodávkách baterií pro elektromobily. Tato koncentrace dotlačila evropské výrobce aut do velmi nepříznivé situace závislosti na Číně, která je sama rychle rostoucím producentem elektromobilů.
Výsledkem je geopolitické napětí, produkční výpadky a protekcionistické celní bariéry ze strany EU. Studie ukazují, že lithium-hydroxid a lithium-iontové baterie představují nejvyšší rizika v dodavatelských řetězcích kvůli koncentrované výrobě a rozptýlené poptávce.
Klíčové části lithiového řetězce momentálně s přehledem kontroluje Čína, nové projekty těžby lithia v Austrálii nebo Africe se zatím rozjíždějí jen pomalu, protože čelí environmentálním a sociálním problémům.
Globální rezervy jsou přitom dostatečné (dvojnásobek poptávky), ale založení nových dolů a zahájení těžby je běh na dlouhou trať – trvat to může klidně 15 let, což hrozí zapříčinit potenciální globální nedostatek lithia v období okolo roku 2030.
Cesta k nezávislosti evropského autoprůmyslu
Převratný objev v Altmarku má především obrovský potenciál transformovat evropský autoprůmysl, který je momentálně kriticky závislý na dovozu lithia pro výrobu elektromobilů, resp. jejich baterií. Právě elektromobily přirom vedení Evropské komise prosazuje jako jediné řešení uhlíkově neutrální mobility budoucnosti.
Evropa, která je stále domovem tradičních automobilových gigantů jako Volkswagen, Mercedes, BMW, Renault nebo Stellantis, čelí stagnaci poptávky po bateriových autech (v roce 2024 nárůst jen o 0 %), zatímco globálně trh s nimi roste. Se 43 miliony tun lithia by Německo mohlo vyrobit baterie pro miliardy elektromobilů, což by zásadním způsobem snížilo závislost na Číně a posílilo místní dodavatelský řetězec.
Nesmíme zapomenout ani na další pozitivní dopady: ekonomický růst díky novým pracovním místům v těžbě a zpracování, snížení rizik spojených s dodávkami suroviny na velkou vzdálenost a podpora inovací v bateriovém průmyslu. Dnes potupně živořící evropský autoprůmysl by mohl rázem získat konkurenční výhodu v globálním závodě o čistou energii, kde zatím bezpečně vede Čína.
Ještě ale nejásejme: řešit se budou ekologické aspekty těžby, povolovací řízení, investice do DLE a integrace do existujících řetězců. Pokud se ale projekt opravdu rozběhne, mohl by se Altmark stát symbolem evropské zelené suverenity. Kéž by!
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
