GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Heřmanická halda není jen ostravský ekologický problém. Je to i vizitka vlády, která slibuje razantní řešení, ale když má jednat vůči vlastnímu podniku, ztrácí rozhodnost i odpovědnost. Zájem o „naše lidi“ se rychle vytrácí, místo něj se hledá cesta, jak obhájit neuvěřitelná selhání a opakovaně prokázaná porušování zákona státní firmou.
Státní podnik Diamo má haldu sanovat. Zajistit bezpečnost na úložišti těžebního odpadu, kde je správcem, mu ukládá zákon. A na ekologické sanace má v této zemi de facto monopol. Má být nástrojem řešení. Jenže stále častěji působí jako součást problému. Když totiž kontrolní orgány i ministerstvo potvrdily, že část materiálu uloženého na haldě byla odpadem, pak nejde o drobnou administrativní chybu. Jde o selhání systému, který má chránit veřejný zájem.
Právě zde začíná politická odpovědnost. Ne v tiskové zprávě, ne v prohlášení po jednání, ne ve slibu, že se bude hledat levnější varianta. Politická odpovědnost začíná v okamžiku, kdy vláda jasně řekne, kdo porušil pravidla, kdo napraví napáchané chyby, kdo za ně zaplatí účet a kdy bude situace pod kontrolou.
Místo toho sledujeme známý český rituál. Odpovědnost se rozmělňuje mezi státní podnik, dodavatele, úřady, ministerstva a právní výklady. Je to únavné kolečko. Diamo tvrdí, že postupuje správně. Úřady konstatují pochybení. Ministerstva mluví o hledání řešení. A lidé v Ostravě stále nevědí, zda bariéry skutečně fungují, zda se termika nešíří tam, kam nemá, a zda se vedle jejich domovů nenakládalo s odpadem způsobem, který by u soukromého subjektu stát posuzoval mnohem tvrději. Stačí si vzpomenout na obří pokutu pro soukromou společnost AVE za krácení poplatků za ukládání odpadu.
Nedávná debata premiéra Andreje Babiše s místními občany tuto nedůvěru jen zvýraznila. Obyvatelé nepřišli poslouchat politické odbočky k minulým vládám, OKD a Bakalovi nebo starým viníkům. Přišli se ptát na haldu. Na konkrétní riziko. Na konkrétní řešení. Na konkrétní odpovědnost. A když předseda vlády na jednání o haldě říká, že se ho lidé na haldu ptát nemají, je to víc než nešťastná věta. Je to symbol celého problému.
Premiér samozřejmě nemusí znát každý technický detail. Ale musí vědět, co stát udělá, aby vlastní podnik dodržoval zákon a aby veřejnost dostala ověřitelná fakta. Pokud to neví, nemá se tvářit, že přijel problém vyřešit.
Stát má dělat věci pořádně
Heřmanická halda zároveň ukazuje i finanční rozměr selhání. Pokud byl na haldu ukládán odpad, znamená to, že se někdo zbavil povinnosti platit za jeho uložení na regulérní skládku. A je nutné hledat odpovědi, kdo ušetřil na úkor státu a města Ostravy, která by měla z těchto poplatků stamilionové příjmy. A je třeba vést viníky k odpovědnosti.
Pokud město Ostrava přišlo o stovky milionů korun, nelze tuto otázku zamést pod koberec jen právní formulací, že halda není skládka. Taková odpověď snad obstojí v úředním dopise. Ve veřejném prostoru ale nestačí.
Konzervativní pohled na stát nestojí na tom, že stát má dělat všechno. Stojí na tom, že když už stát něco dělá, má to dělat pořádně, hospodárně a podle zákona. A pokud vlastní podnik státu selže, má stát postupovat přísněji, nikoli shovívavěji. Jinak občanům vzkazuje, že pravidla platí jen pro někoho.
V Heřmanicích nejde o politickou přestřelku mezi minulou a současnou vládou. Jde o základní důvěru ve státní instituce. Ostravané nechtějí další sliby. Chtějí vědět, zda jsou v bezpečí, kdo odpovídá za navezený odpad, proč nebyly vybrány poplatky a zda sanace skutečně snižuje riziko. Dokud stát na tyto otázky neodpoví, bude každé další prohlášení vlády jen smutnou kulisou. Halda bude doutnat, pochybnosti porostou a účet za nečinnost budeme nakonec platit my všichni.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy, abyste věděli, kdo má máslo na hlavě. Díky.
