Lenka Zlámalová: Banky se daním vyhnuly díky Babišovi a Schillerové

KOMENTÁŘ LENKY ZLÁMALOVÉ | Je to pozoruhodná situace. Vláda Petra Fialy, která při nástupu k moci v roce 2021 slibovala, že nezvedne žádné daně, si po zvýšení téměř všech přímých daní od příjmu po nemovitosti zahrává s plánem na další daň. Tentokrát by mělo jít o speciální daň ze zisků bank. S nápadem přišlo hnutí STAN. Proti nejsou Piráti a lidovci. ODS a TOP 09 ji zatím odmítají. Nejsilnější vládní občanští demokraté už takto odmítali řadu nápadů. A nakonec podlehli svým výrazně slabším koaličním partnerům. Ať šlo o seškrtání dotací, nebo zpřísnění zákoníku práce.

Sazba speciální bankovní daně zatím není stanovena. V kuloárech se ale mluví o 30 procentech. Byla by tak o devět procent vyšší než u ostatních firem. Ty od letošního roku platí 21 procent. 

Vláda Petra Fialy firmám už daně zvedla v rámci konsolidačního balíčku z loňských 19 na současných 21 procent. Na firmy v energetice, petrochemii a právě na banky je vedle toho uvalena na tři roky až do konce příštího roku daň z neočekávaných zisků, windfall tax, ve výši 60 procent.

Vláda očekávala, že banky díky ní odvedou desítky miliard korun. Realita je ale jinde. Všech šest bank, na které byla daň uvalena, dohromady zaplatilo jen 700 milionů korun. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda řekl, že se kvůli tomu na banky „mimořádně zlobí“ a jejich „účetní triky prověří“.

V této atmosféře nastoupil předseda STAN Vít Rakušan. „Jsme ochotni se bavit o nějakém typu sektorové daně. Banky v mnoha příkladech, a teď to nemyslím nijak pejorativně, je to myslím přirozené, optimalizovaly, jakým způsobem se chovaly k České republice,“ citovala vicepremiéra Česká televize. Ten dodal, že „potřebujeme posílení příjmové strany rozpočtu“. 

Předseda lidoveckého klubu Michael Kohajda uvedl, že pokud by se z této daně platily třeba dotace bydlení, jeho strana by novou daň podpořila.

Mýtus o zlých bankách

Na této debatě se ukazuje, jak hluboce členové vlády nechápou, co se skutečně v ekonomice děje. Jak v bankách, tak v bydlení. 

Nechme teď stranou, že bydlení je podle aktuální studie České spořitelny na mezinárodních datech vůbec nejméně dostupné z celé Evropy. Ne proto, že by ho stát málo dotoval, ale proto, že kvůli byrokracii a možnosti obstrukce ve stavebním řízení se v tuzemsku staví rekordně málo nových bytů. A když je něčeho málo, je to přirozeně drahé. Žádné dotace to neřeší.

Ale zpátky k bankám. Ani tady politici vládní koalice přesně nepochopili, co se děje. Banky nic optimalizovat nemusely. Ani nemusely nikam vyvádět žádné peníze. Dani z neočekávaných zisků se zcela legálně vyhnuly.

Paradoxně kvůli tomu, že ve velkém půjčují státu. A dluhopisy vydané od roku 2021 jsou osvobozené od daní. Přesněji řečeno výnosy z nich. Prosadila to v roce 2020 vláda Andreje Babiše, když se po pandemii covidu začala masivně zadlužovat. Chtěla banky motivovat, aby raději půjčovaly státu než někomu jinému, proto státní dluhopisy osvobodila od daně.

sinfin.digital