KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Francie je od začátku týdne v šoku poté, co soud poslal Marine Le Penovou – favoritku prezidentských voleb, jež se budou konat už za dva roky, na jaře 2027 – za zneužití „evropských peněz“ na čtyři roky do vězení (z toho na dva roky nepodmíněně), vyměřil jí vysokou pokutu a hlavně jí na pět let zakázal jakékoli angažmá v politice. Nejen ve Francii propukla vzápětí mela, bez přehánění otřásající pátou republikou, kterou prezident Emmanuel Macron přivedl k nejhlubší krizi od jejího vzniku. Pokud by nakonec Le Penová (která se proti verdiktu samozřejmě odvolala) skutečně nemohla kandidovat, nominovala by „její“ politická strana Národní sdružení dost možná kandidátem právě svého nynějšího formálního šéfa, devětadvacetiletého Jordana Bardellu. Jaké šance by měl?
Mladý ambiciózní muž na vzestupu
Jméno Jordana Bardelly (* 1995) – rodáka ze severovýchodního pařížského předměstí Seine-Saint-Denis, což je všechno jenom ne privilegovaná část francouzské metropole – se v zemi již několik let skloňuje prakticky nepřetržitě, fakticky denně.
Europoslanec (od roku 2019) a šéf (od roku 2022) výše zmíněného Národního sdružení (Rassemblement national; RN), mimořádně ambiciózní a také talentovaný politik, jenž v řadě ohledů připomíná bývalého rakouského ministra zahraničních věcí a kancléře Sebastiana Kurze (* 1986; v čele vlády v letech 2017–2019 a 2020–2021).
V loňském roce se o Jordanu Bardellovi v průběhu hluboké vnitropolitické krize, kterou nešťastně vyvolal prezident Emmanuel Macron (* 1977; v úřadu od roku 2017) rozpuštěním Národního shromáždění po neúspěchu své strany Obnova (Renaissance) ve volbách do Evropského parlamentu, mluvilo jako o možném ministerském předsedovi.
Nyní, po odsouzení Marine Le Penové, je jeho jméno pro změnu zmiňováno dokonce v souvislosti s prezidentským úřadem.
