Nastal okamžik pravdy: Belgie navrhuje použít proti Maďarsku „atomovku“

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA I Stojaté předvolební bruselské vody rozčeřila tento týden nečekaně belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová, když oznámila, že požádá ostatní členské státy, aby zbavily Maďarsko hlasovacího práva v Radě EU. Dala tak průchod své frustraci z neustálých maďarských obstrukcí, které podvazují akceschopnost Unie, zejména pokud jde o pomoc Ukrajině a trestání ruského agresora.

Šestadvacet členských států vede proti Maďarsku řízení podle článku sedm Lisabonské smlouvy už od roku 2018. Zatím se ničeho nedobraly – zprvu proto, že se mohl maďarský premiér Viktor Orbán opřít o konzervativní polskou vládu, která čelila stejné proceduře. Po mocenském střídání ve Varšavě Maďaři o polskou podporu přišli, ale vlády ostatních zemí neměly dostatek společné vůle, aby řízení dotáhly do konce.

Až nyní se vzchopila Belgie, momentální předseda Rady EU, a to necelý měsíc před tím, než se Maďarsko ujme podruhé v historii na půl roku řízení společných věcí. Její ministryně zahraničí Lahbibová se obává, že pokud se nic nestane, může Maďarsko v této roli Unii jaksi vykolejit, tedy poškodit její fungování nebo akceschopnost ve chvíli, kdy panuje značná globální nejistota. „Myslím, že musíme najít odvahu rozhodnout,“ uvádí v interview pro server Politico.

A dodává, že „nastal okamžik pravdy“: Členské státy se buď „zhostí své odpovědnosti, což bude vyžadovat politickou odvahu a vůli“; nebo to znamená, že EU má nástroje, které nefungují. „Musíme si vybrat,“ říká. „A pokud zjistíme, že to nejde, musíme ten mechanismus předělat.“

Základní smlouva o EU neumožňuje členským státům vyloučit toho či onoho člena. Nejtvrdší postih nabízí zmíněný článek sedm, v případě trvalého porušování základních hodnot, jako jsou svoboda, demokracie, vláda práva a tak dále. 

V první fázi, která v případě Maďarska trvá již šest let, se zjišťuje rozsah a míra tohoto porušování. Vlády členských zemí se pak musí jednomyslně usnést, že k němu došlo. O sankcích rozhodnou kvalifikovanou většinou. 

Nejtvrdší z nich je zmíněné odnětí práva hlasovat v Radě EU – což by znamenalo, že postižený stát přijde o možnost spolurozhodovat. Ještě nikdy se to nestalo.

Většina zemí sedmadvacítky bude souhlasit, velkou neznámou je postoj nové slovenské vlády

Samozřejmě není nikde psáno, že i kdyby Belgie nyní opravdu rozjela druhou fázi procedury, Viktor Orbán v nejbližší době formálně tohoto „Černého Petra“ opravdu dostane. Lahbibová spíše jen zkoumá, jak budou ostatní reagovat. 

Většina zemí EU s ní bude zajisté souhlasit, část však zřejmě vysloví obavy, že takové „bububu“ jen Orbána posílí na domácí scéně a učiní ho ještě zatvrzelejším. Velkou neznámou je pak postoj slovenské vlády: premiér Robert Fico Orbána obdivuje a hlásí se k jeho metodám vládnutí.

sinfin.digital