Steve Bannon: „Temný drak“ z Breitbart News, který pomohl stvořit Trumpa a pak se zbláznil

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Jak jsem napsal už v první části naší mini-série minulý týden, Donald Trump je od ledna 2025 znovu americkým prezidentem a mnohé nasvědčuje tomu, že je tentokrát na převzetí moci a na to, co on a jeho lidé označuji za „trumpovskou“ či „MAGA revoluci“, mnohem lépe připraven. Mezi ty, kdo mu pomohli k moci, jimiž se obklopil a s nimiž spolupracuje a mentálně souzní, patřil na předním místě stratég jeho první prezidentské kampaně Stephen Kevin „Steve“ Bannon. Známe ho například i z jeho návštěvy v Praze. Dnes už je ale leccos jinak. 

Steve Bannon (a Lanny Davis) v Praze

Když v květnu 2018 dorazil Steve Bannon do Prahy na přednášku konanou na Žofíně, kam byl pozván průmyslovým holdingem Czechoslovak Group a vysokou školou CEVRO, byla to jedna z událostí „pražského jara“. 

Zatímco převážně levicoví politikové, levicová média a velká část „pražské kavárny“ byli vzteky bez sebe, pravice a menší část intelektuální Prahy byla přinejmenším zvědavá, jaká bude osobní zkušenost s mužem, který spoluzakládal kontroverzní web Breitbart News a který vedl kampaň Donalda Trumpa v prezidentských volbách na podzim roku 2016. 

Vzhledem k dlouholetému zájmu o Spojené státy Bannon zajímal i mě, a proto jsem uvítal, když mi kamarád poslal na akci pozvánku.

Steve Bannon, Lanny Davis a Alexandr Vondra na debatě konané na Žofíně v květnu roku 2018.

Pokud jde o mě, na první pohled mi Bannon nepřišel ničím výjimečný. Starší ironický chlapík, pro mnohé typický boomer, zarostlý, s dlouhými, neupravenými vlasy, s viditelnou nadváhou a s nepříliš poutavým a nijak zvučným hlasem. Přesto v něm bylo cosi, co posluchače, pokud mu naslouchal, zaujalo.

Kromě jeho pověsti – málokdy máte možnost vidět zblízka muže, který, bez nadsázky, (spolu)„stvořil“ prezidenta USA. Bylo v něm cosi zneklidňujícího, znepokojujícího, jakási tušená skrytá vášnivost a síla, na rozdíl od jeho pragmatického oponenta, prominentního právníka Lannyho Jesseho Davise, dlouholetého strategického poradce manželů Billa a Hillary Clintonových, který byl již na první pohled i na všechny další pohledy ztělesněním někdejšího amerického establishmentu – věcného, kultivovaného, racionálního, ale ztrácejícího zjevně kontakt se značnou částí „obyčejných Američanů“ (rozumíme si s tím pojmem, viďte?), a tedy i se značnou částí elektorátu.

Výsledky voleb z let 2016 a 2024 to jen potvrdily. Vidět a slyšet Bannona stálo naopak v každém případě za to, už jen proto, že si člověk udělal o „drakovi z Breitbart News“ jasnější představu.

Od rutinní studijní a vojenské kariéry…

Původ a profesní kariéra přitom dlouho nijak nenaznačovaly, že by Bannon měl být čímkoli mimořádný či výjimečný. Narodil se ve virginském Norfolku v listopadu 1953, tedy na počátku Eisenhowerovy konzervativní éry, v čase „velké americké prosperity“, do dělnické rodiny irského a německého původu a pro-demokratického smýšlení.

Inteligentní kluk a mladík absolvoval řadu dobrých až skvělých škol včetně vojenské high school v Richmondu, bakalářského studia na Virginia Tech College of Architecture and Urban Studies, národně bezpečnostních studií na prestižní Georgetown University School of Foreign Service ve Washingtonu, D. C. a programu MBA na Harvard Business School. To bylo všechno, jenom ne špatný start do života.

V letech 1977–1983 sloužil Steve Bannon jako důstojník v pacifické flotile amerického námořnictva a v roce 1980 patřil k vojákům, kteří se nepřímo podíleli na neúspěšné Operaci orlí dráp (Operation Eagle Claw), jejímž cílem bylo osvobodit americké rukojmí, které držel v zajetí teokratický režim ajatolláha Ruholláha Chomejního, z ambasády v Teheránu. 

Jak později Bannon řekl, právě tato prezidentem Carterem nařízená a totálně zpackaná operace změnila jeho život: z muže, který se o politiku téměř nezajímal, se stal „rozhodným reaganovcem“, za kterého se v řadě ohledů pokládá dosud.

To, co jej obrátilo proti establishmentu obecně, byly podle něj katastrofální vývoj v USA a „tragické“ vojenské tažení George Bushe mladšího v Iráku. 

Podobnému obratu přitom dlouho nic nenasvědčovalo, naopak. V osmdesátých letech se Bannon úspěšně živil jako investiční bankéř The Goldman Sachs Group, Inc., nejprve v New Yorku a potom v Los Angeles, kde to dotáhl až na pozici viceprezidenta, což v jeho životopise mělo a má nemalou váhu.

V devadesátých letech Bannon s několika dalšími lidmi od Goldman Sachs založil vlastní investiční banku Bannon & Co. a vcelku úspěšně se pohyboval ve světě byznysu. Současně se věnoval i filmu; mimo jiné se stal producentem či koproducentem téměř dvou desítek snímků, včetně režijního debutu Seana Penna Indiánský posel (The Indian Runner; 1991).

V roce 2004 Bannon natočil dokumentární film o Ronaldu Reaganovi s názvem In the Face of Evil, přičemž se setkal s autorem knihy Reaganova válka: Ronald Reagan a jeho triumf nad komunismem (Reagan᾿s War: The Epic Story of His Forty-Year Struggle and Final Triumph over Communism; 2002) Peterem Schweizerem, a hlavně s novinářem a vydavatelem Andrewem Jamesem Breitbartem (1969–2012). Ten v roce 2007 založil známý pravicový web Breitbart News. Steve Bannon byl u toho.

Andrew Breitbart
sinfin.digital