KOMENTÁŘ JANA ŽELEZNÉHO | Amerika by si své prvenství v oblasti umělé inteligence měla nejenom udržet, nýbrž jej přeměnit v jasnou dominanci. Zhruba tak by šel stručně shrnout přístup prezidenta Donalda Trumpa k tomuto revolučnímu odvětví ekonomiky. To nezahrnuje jenom současné designování supervýkonných grafických čipů, ale rovněž Washingtonem prosazovanou výrobu na domácí půdě a snížení závislosti na produkčních centrech na Tchaj-wanu.
K dosažení tohoto cíle se prezident nezdráhá zapojit ani federální zdroje, jak ukázal vstup vlády do majetkové struktury společnosti Intel. To přitom vyvolalo debaty, nakolik se Trump 2.0 odklání od ideje nadvlády trhu a naopak se minimálně v tomto odvětví přiklání k modelu „státního kapitalismu“, který stál právě za technologickým úspěchem Tchaj-wanu.
Intel a Trumpův akční plán
Nutno říci, že otázka nových technologií, především pak umělé inteligence se pojí s Trumpovou administrativou od počátku jejího nástupu do funkce. A to i po odchodu Elona Muska, kdy prezident pravidelně osobně jedná s šéfy největších technologických gigantů v zemi.
Tyto rozhovory se následně zhmotňují v konkrétní politiky, jak v červenci ukázal Trumpem představený „America's AI Action Plan“, jenž překypoval vysokou ambicí. Bílý dům v něm veřejně vyhlásil cíl ustavit USA jako velmoc s dominantním postavením ve sféře nejenom aplikace umělé inteligence, ale i designu a výroby technologií, které ji pohánějí. Tj. supervýkonných grafických čipů a doprovodného hardwaru, jenž umožní budování obřích datacenter. K tomuto cíli mělo vést tzv. 100 doporučení pro americkou ekonomiku, kdy bylo počítáno s navýšením domácí produkce a posílením soběstačnosti v tomto odvětví.
Daný plán nyní začíná získávat konkrétní kontury a zvedá otázky ohledně Trumpova ekonomického uvažování obecně. Prezident se totiž očividně nezdráhá k dosažení svého cíle využít i zdroje celé Unie, tj. daňových poplatníků.
Důkazem budiž krok, jenž zřejmě povede k záchraně stagnující společnosti Intel. Ta kdysi zářila jako hvězda na počítačovém nebi, v posledních letech však výrazně zaostávala za svojí konkurencí v podobě firem Nvidia nebo AMD, když promeškala nástup AI. Její grafické čipy, především edice Gaudi, trh příliš neocenil.
Na rozdíl od svých konkurentů si však stále zachovávala i výrobní závody na čipy na americké půdě. A to přesto, že se dlouhodobě jeví ztrátové kvůli vysoké ceně lidské práce a energií. Většina špičkové výroby je dnes outsourcována u tchajwanské společnosti TSMC, jež produkuje na základě designu svých zákazníků až 90 % těch nejvýkonnějších čipů (technologie pod 5nm).
Z byznysového hlediska tedy velmi nekomfortní situace. V době Trumpova decouplingu americké a čínské ekonomiky a plánované reindustrializace USA se však Intel přeměnil z upadající firmy na otázku národního zájmu či národní ekonomické bezpečnosti.
Federální vláda se proto (snad i trochu proti vůli části vedení firmy) rozhodla do podniku vstoupit, když investovala 8,9 miliard USD za 10% podíl. Ten má být kryt 5,7 miliardami dolarů ve formě grantů z již Bidenem schváleného programu CHIPS and Science Act, jež však dosud nebyly vyplaceny, doplněných o 3,2 miliardy z programu Secure Enclave. Navrch lze přičíst 2,2 miliardy již obdržených grantů, což dohromady činí investici ve výši úctyhodných 11 miliard dolarů k záchraně jedné jediné firmy.
Přátelé investoři
Trumpovu stěžejnímu plánu na rozvoj domácích produkčních kapacit přispěchaly na pomoc i spřátelení investoři. A to navzdory léta trvajícím diskusím nad ekonomickou smysluplností zachování výrobních fabrik Intelu ve světle světové konkurence. Zdá se však, že ve vedení velkých investičních i technologických gigantů rychle pochopili, že současná americká administrativa vnímá daný projekt jako otázku zachování národní bezpečnosti v hospodářské a technologické oblasti, což je kritérium jdoucí nad běžné číselné tabulky s výnosy.
Zdroj nového kapitálu nepocházel pouze z domácích zdrojů. Jako jeden z prvních do projektu vstoupil japonský investiční gigant SoftBank, vedený Trumpovým blízkým přítelem Masajoši Sonem. Ten do Intelu investoval již v dubnu tohoto roku, a to hned 2 miliardy USD. Samotný Son prohlásil, že „tato strategická investice odráží naše přesvědčení, že výroba a dodávky pokročilých polovodičů se budou v USA dále rozvíjet.“
Připomeňme, že SoftBank se stala i jedním z klíčových partnerů projektu StarGate, v jehož rámci Trump ohlásil novou éru výstavby datových center a doprovodné AI infrastruktury v celkové hodnotě 500 miliard dolarů. Tato částka by měla být proinvestována v následujících letech, přičemž SoftBank – spolu s OpenAI a společností Oracle – by za něj měl být primárně zodpovědný. A to přesto, že zahrnuje přímou i nepřímou spolupráci s řadou dalších menších společností, mimo jiných třeba i tchajwanským Foxconnem.
