Nemám nic proti ekologickým ambicím. Ale Česko musí být energeticky soběstačné, říká Havlíček

Vojtěch Kristen

14. 09. 2020 • 16:13
Česko nechce být v evropské zelené politice za troublemakera. „Většinu bodů Pařížské dohody plníme,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček na pracovní snídani, kterou uspořádalo INFO.CZ ve spolupráci s deníkem E15. „Na druhé straně ale chceme dělat politiku založenou na skutečných možnostech, snížit emise skleníkových plynů k roku 2030 o 50 procent je pro nás prakticky nesplnitelné. Nemám nic proti ekologickým ambicím, ale je třeba k nim přistupovat s reálnými počty,“ dodal dvojministr dopravy a průmyslu a obchodu.

Zatímco různé orgány i státy Evropské unie stanovují na cestě k uhlíkové neutralitě stále ambicióznější cíle, Česká republika v této oblasti dlouhodobě zaujímá pragmatický postoj. „Soustředíme se především na to, co víme, že je možné a nechceme se zavazovat k nesplnitelným slibům,“ shrnul českou pozici na pracovní snídani s byznysmeny vicepremiér Karel Havlíček.

Evropská komise na cestě za uhlíkovou neutralitou vytyčila cíle pro rok 2030; v té době by měla Evropská unie podle původního plánu snížit své uhlíkové emise o 40 procent. Jenže bruselský sentiment se postupem času stále více zelená a původní pokles už řada stakeholderů nevnímá jako dostatečný. V posledních měsících a letech tak padají návrhy na zpřísnění těchto limitů, nově se objevují úvahy o snížení skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 50, 55 či o 60 procent. Návrh snížení o tři pětiny v září schválil výbor evropského parlamentu pro životní prostředí. Takový vývoj je však podle vicepremiéra Havlíčka z pohledu Česka nereálný.

„My jsme odhadli, že se můžeme pohybovat na 40 až 45 procentech. Česko není země, která by byla v tomto ohledu troublemakerem – například většinu bodů Pařížské dohody plníme. Naše pozice je taková, že férově říkáme, že snížení o 60 procent nezvládneme, na což však evropští politici moc neslyší. Argumentují tím, ať to podepíšeme, vezmeme si evropské peníze na projekty a že v roce 2030 už stejně nejspíš nebudeme ve vládě,“ uvedl během pracovní snídaně Havlíček.

Česká republika se ale vysokým závazkům brání. „Uděláme maximum, abychom se cíli přiblížili. Osobně si myslím, že ty ambice jsou správné a ekologizaci planety je třeba řešit. Jenom je třeba k tomu přistupovat s normálními počty,“ uvedl Havlíček. Namísto ideovosti zvolit reálnou cestu snižování emisí. Jenže podle posledního vývoje na evropské půdě tento přístup zaujímá stále méně zemí. „Jsme v tomto přístupu proti neracionálním cílům Zelené dohody pro Evropu spíše osamocení, ve většině zemí vítězí politické řešení – tedy že si vezmou peníze na projekty a podepíší závazek vysokého snížení.“  

Česko má vlastní plány, jak emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, snižovat. Klíčové bude utlumování uhelných elektráren, které však zároveň budou muset nahrazovat nové zdroje. Vláda počítá s jádrem, obnovitelnými zdroji (OZE) a částečně s plynem. „Pro mě je především důležité, abychom byli energeticky soběstační,“ uvedl Havlíček, podle kterého je však úvaha, že OZE plynule nahradí uhelné elektrárny, zavádějící. „Není to tak jednoduché, že by výkony uhlí nahradily výkony nových zdrojů. Do celé rovnice vstupuje mimo jiné i otázka, co tyto kombinace udělají s přenosovou soustavou. Obnovitelné zdroje musíme podporovat, ale pokud bychom novou energetickou koncepci postavili jen na nich, přenosová soustava s tím bude mít problém.“

Otázky se zároveň objevují i u plynu, se kterým stát počítá nejen pro výrobu elektrické energie, ale zejména pro teplárenství. „Přechod na plyn bude ještě důležitější v oblasti vytápění. Tam jsme nyní v situaci, kdy máme podíl uhelných zdrojů na vytápění okolo 60 procent a jestli to chceme měnit, tak je k tomu nejvyšší čas,“ říká vicepremiér. Jak ale upozorňují odborníci, přístup k plynu se z pohledu Evropské komise mění. Zatímco před několika lety tranzici k tomuto zdroji energie evropská exekutiva doporučovala, nyní jej bere spíše jen jako mezistupeň přechodu ke zcela nefosilním zdrojům. Plyn už dnes z pohledu Evropské komise není zelený, ale spíše šedý. 

Podle Havlíčka nakonec nejsou natolik podstatné konkrétní procentní limity a roky plnění, ale především přístup. „Důležité je to, že za těmi cíli jdeme,“ uvedl ministr, který rovněž zkritizoval Evropskou komisi, jež je podle něj v otázce zelené politiky více ideologická než technokratická. „Na Evropské komisi mi vadí ta neracionalita. Že odpovídá frázemi, že musíme zařadit víc obnovitelné energie, že se musíme víc snažit. Osobně mi to přijde trochu jak v Postřižinách. Jenže když nad jádrem Komise zvedá jeden prst, nad uhlím dva prsty a OZE není dostatečné řešení, tak co nám zbývá?“ uzavírá vicepremiér Havlíček.

SDÍLET