Na ten moment čekal snad každý: po dvou letech covidové pandemie, respirátorů, kolabujících podnikatelů a rozvrácených veřejných financí to letos měl být konečně rok, kdy se všechno tak nějak vrátí do normálu. Kdy přijde post-covidová katarze, třeba i v podobě „zlatých dvacátých let“ naší generace. Namísto toho jen jedna černá labuť vystřídala druhou (byť o barvě obou opeřenců lze úspěšně polemizovat), namísto resuscitovaného konzumního znovuhýření na práh Evropské unie dopadají ruské rakety. Co však tento konflikt, tak vzdálený, ale zároveň i tak blízký, znamená pro postcovidové ekonomické zotavení Česka – a jak bude vypadat naše „poválečná“ ekonomika?
Představa, že ruská invaze na Ukrajinu se Česka nijak nedotýká, je pomýlená ve všech směrech. Politicky to z Kyjeva vyzdvihl premiér Petr Fiala („Víme, že zde bojujete i za naše životy“), morální rozměr je patrný na českých ulicích lemovaných ukrajinskými vlajkami i v českém veřejném prostoru. Ruská agrese vůči Ukrajině se nás ale dotýká i pohledem zmařených nadějí na prudké, post-covidové oživení ekonomiky a bezprostřední připomínkou ruských tanků před Kyjevem jsou pro české spotřebitele vysoké ceny energií.
Výkon české ekonomiky válka ovlivní – a to nikoliv bezvýznamně, dobrou zprávou však je, že hrozba ekonomické recese (tedy stavu, kdy ekonomika klesne dva kvartály v řadě) není příliš reálná. „Momentálně považujeme recesi v Česku za nepravděpodobnou,“ říká pro INFO.CZ Vít Hradil, hlavní ekonom brokerské společnosti Cyrrus. „Hlavním rizikem, které by mělo potenciál spustit recesi, by bylo omezení dodávek či extrémní skokové zdražení energetických surovin, k němu se podle našeho názoru momentálně neschyluje.“
K čemu se ale schyluje? Podle predikce Cyrrusu, která bere válku na ukrajinské frontě v úvahu a počítá s „realistickým“ ukončením bojů během několika týdnů, by tuzemský HDP měl vzrůst o 2,2 procenta – což znamená citelné ochlazení oproti loňskému 3,3procentnímu růstu. Nicméně, stále je to růst. Česká národní banka (ČNB) je sice o něco optimističtější, ve své prognóze předpokládá růst o rovná tři procenta, nicméně vychází z dat (a geopolitické situace) ke konci ledna – tedy před zahájením ruské invaze.
Zchudneme
Podle Víta Hradila bude česká „poválečná“ ekonomika zasažena především ze dvou směrů. „Zaprvé nás čeká pokles koupěschopnosti Čechů, kteří vlivem rostoucích cen budou nuceni omezit poptávku po domácím zboží a službách,“ míní Hradil. Jinými slovy, reálně zchudneme. Spotřebitelské ceny (ale i ceny průmyslových výrobců nebo ceny v zemědělství) totiž rostou tempem, které velká část lidí ani nepamatuje, únorová inflace se dostala do „cválavého“ teritoria, když vzrostla na 11,1 procenta a podle odborníků ještě stále nedosáhla svého vrcholu.
