Evropské domácnosti v posledních měsících mění své návyky – a na vině výjimečně není jen inflace. Zatímco v posledních letech zbytné výdaje spotřebitelů směřovaly zejména na nákup zboží, v posledních měsících se stále více „přesměrovávají“ do oblasti služeb a zážitků. To může mít poměrně významný vliv na celou evropskou ekonomiku.
Trend je to logický, přesto nikoliv zcela zaznamenaný a popsaný – byť data k němu již existují. Společnost MasterCard v posledních dnech spustila svou komerční službu SpendigPulse, která poskytuje datovou analytiku ke spotřebitelskému chování. Ta v zásadě monitoruje jak, kde a za co spotřebitelé utrácejí – a to nejen prostřednictvím vlastní platební sítě, ale díky pokročilým algoritmům dokáže tyto útraty odvodit i u karetních transakcí konkurence a u hotovostních plateb.
Právě data ze SpendigPulse přitom naznačují poměrně zásadní obrat spotřebního chování Evropanů, kteří přestávají nakupovat zboží a namísto toho své útraty směřují do sektoru služeb. „V posledních dvou letech jsme kvůli covidu, který vyvolal řadu lockdownů, příliš za služby utrácet nemohli,“ vysvětluje pro INFO.CZ ekonomka společnosti MasterCard pro oblast EMEA Natália Lechmanová. „Tím víc ale evropské domácnosti utrácely za zboží, a to až do té míry, že výroba na tuto zvýšenou poptávku nedokázala dostatečně pružně zareagovat, což podnítilo růst inflace,“ dodává.
Nyní se ale karta poměru mezi zbožím a službami obrací. „Na domácnosti tlačí řada vlivů. Na jedné straně máme prakticky všude po Evropě vysokou inflaci, což znamená, že lidé reprioritizují, za co budou utrácet. Na straně druhé je zde ale stále odložená poptávka v sektoru služeb, které si lidé dlouho museli odpírat. To se týká jak dovolených, tak zábavy obecně,“ doplňuje Lechmanová.
