Borelióza musí počkat. Před výzkumem klíštěte dostal přednost koronavirus

HalfPageAd-1

Marek Kerles

26. 03. 2020 • 22:10

Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity patří k nejvýznamnějším pracovištím pro výzkum klíšťat v Evropě. Místo vývoje léků proti borelióze a dalším nemocem teď ale řadu vědců z obou institucí čeká možná až na několik měsíců úplně jiná práce. I někteří slovutní profesoři se proměnili v laboranty.

Mobile-rectangle-3

Radek Šíma z Biologického centra AV se společně s kolegou Hajdůškem dostali před časem do časopisu americké akademie věd PNAS s výzkumem způsobu, jakým by bylo možné zabránit klíšťatům v dlouhodobém sání krve. O jeho výsledky mají velký zájem mimo jiné jihoameričtí chovatelé dobytka, kterým miliony klíšťat přisátých na skotu způsobují obrovské ztráty. Jenže Šíma se od pondělního rána zabývá úplně něčím jiným než klíšťaty. Vede tým, který v Biologickém centru testuje vzorky pacientů na koronavirus.

„Přihlásili jsme se ministerstvu zdravotnictví a poměrně rychle získali povolení k testování. Přístroje na to máme,“ říká Šíma. V testovacím týmu se střídá celkem 22 vědců centra, včetně profesorů a špiček ve své branži. Součástí skupiny je i jeden z nejznámějších českých virologů Daniel Růžek. Za čtyři dny vědcům, proměněným v laboranty, prošlo pod rukama 235 vzorků, z toho osm bylo do čtvrtečního večera pozitivních. Šíma chodí do práce v osm ráno a odchází nejdříve v osm večer. Strach z nákazy údajně nemá. „Normálně tady pracujeme s některými ještě nebezpečnějšími viry. A možná nehoda? Ano, ale dnes se můžete nakazit spíše v supermarketu než v laboratoři,“ říká.

Virus SARS-CoV-2 je ale přece v tuto chvíli trochu výjimečný. Jaký je to pocit, když má člověk najednou pod rukama test s pozitivním výsledkem na něco, o čem dnes s obavami mluví celý svět? „My jsme vlastně byli rádi, když se nám objevil první vzorek obsahující koronavirus. Prvních 100 vzorků totiž bylo negativních, takže jsme se obávali, jestli naše metoda opravdu funguje,“ říká Šíma. 

Vědci mohou strávit v laboratoři týdny, stejně jako měsíce. Kdy potřeba testování skončí, dnes nikdo neví. Rozjeté vědecké programy a projekty, jako je ten Šímův, se odkládají, klíště počká. Ani vědci ale zatím nevědí, jak s tímto odkladem naloží grantové agentury, kterým musí předkládat výsledky své práce. Pandemie bez ohledu na mnoho nezodpovězených otázek na druhou stranu podle Šímy prokázala jednu důležitou věc. „Řada vědeckých pracovišť, jako je to naše, dokáže poměrně rychle reagovat a využít přístrojové vybavení i vyškolené lidi k tomu, aby od základního výzkumu přešla k nějakému praktickému využití pomoci státu,“ tvrdí Šíma. A koronavirová pandemie podle něj přinesla ještě minimálně jedno důležité sdělení pro všechny, kdo odmítají očkování.  „Je to ukázka toho, co by se běžně dělo, kdyby se populace neočkovala. Pak by se podobné pandemie, ovšem často s ještě mnohem tragičtějšími následky, opakovaly třeba každé dva roky,“ tvrdí Šíma.

Biologické centrum v Českých Budějovicích přitom není jediným vědeckým pracovištěm v Česku, které začalo testovat vzorky pacientů na koronavirus. K testování se připojila se svým vybavením například i sousední Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity (PřF JU). Také ona už začala na základě povolení ministerstva zdravotnictví testovat, zatím (ve čtvrtek v noci) se zkušebními vzorky. Po ověření úspěšnosti metody začne s testování naplno. „Hlásí se nám dobrovolníci, zatím máme kolem 20 lidí, kteří mají certifikát pro práci v laboratoři ve zdravotnictví,“ říká Jindřich Chmelař, vedoucí Katedry medicínské biologie PřF JU. Mezi dobrovolníky jsou podle něj vědci a doktorandi, tedy lidé, kteří už mají dostatečné zkušenosti k tomu, aby mohli bezpečně a účelně pracovat na testování takového viru, jakým je SARS-CoV-2. Také vedení Přírodovědecké fakulty přitom neví, na jak dlouho bude muset být utlumen výzkum, na kterém vědci aktuálně pracují. Jindřich Chmelař se například zabývá nejen boreliózou, ale i možným využitím určitých molekul v klíštěcích slinách k léčbě lidských onemocnění. Tento výzkum, kterému se věnuje hned několik vědeckých pracoviště na celém světě, má už první slibné výsledky, včetně podaných patentů.

SDÍLET

Billboard-bottom-1