Podpora turismu a kanál Odra-Dunaj jsou zcela zbytné. Ekonomka radí vládě, jak investovat

Vojtěch Kristen

12. 08. 2020 • 12:25
Vládní mantra „proinvestovat se z krize“ opakovaně zní z úst členů vlády, ale ke konkrétnímu plánu má daleko. I proto hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská přišla s návrhem budoucích investic, které by mohly vykrýt výrazný propad investiční aktivity státu i soukromého sektoru v dalších letech. Ten podle jejích propočtů bude až 660 miliard korun.

Společně s koronavirovou epidemií Česko zasáhl i výrazný propad investiční aktivity. Takzvaný investiční gap, který měří rozdíl původního vývoje a reálné situace, v příštích letech podle Heleny Horské dosáhne stovek miliard korun. „Česká ekonomika bude k návratu na původní trajektorii růstu investic v následujících čtyřech letech potřebovat investovat minimálně 660 miliard korun,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka hnutí Koronerv-20 a pokračuje: „Pokud budeme mít ambici zlepšit kondici české ekonomiky, budeme potřebovat investovat ještě více.“

Zmíněné miliardy jsou jak za soukromý sektor, tak za stát, který se obecně na fixních investicích podílí asi jen z jedné pětiny. S největším propadem investiční aktivity Horská počítá pro letošek – o 234 miliard korun, v dalších letech se pokles bude proporčně snižovat. 

Vláda Andreje Babiše sice poměrně nedávno přišla s takzvaným Národním investičním plánem, ten však ekonomové podrobili silné kritice pro jeho nekoncepčnost a nedostatek analýz. Plán počítal zejména se stavbou infrastruktury, komunikací a případně sportovních stadionů. „Česko si ale zaslouží mít plán, který zemi dostane do 21. století a podpoří její ekonomiku,“ říká ekonomka.

Horská na vyplnění přicházejícího investičního gapu navrhuje investovat v rámci soukromého sektoru do robotizace (cca 300 miliard korun), budování nájemního bydlení (100 miliard korun), stavby 5G sítí (až 15 miliard korun) i dobíjecí infrastruktury pro elektromobily (34 miliard korun). Státní sektor by pak měl svou investiční pozornost směřovat především na dokončení páteřní sítě dálnic (120 miliard korun) a do transformačních nákladů na důchodovou reformu (100 miliard korun).

Možností, kam by stát mohl efektivně investovat, je však mnohem více. „Stát má z minulých let velký investiční deficit, kdy se zde prakticky neinvestovalo. Investovat by mohl a měl i do digitalizace státní správy, vysokorychlostní železnice, předškolního a základního vzdělání či novelizace stavebního zákona,“ vysvětluje ekonomka, která chce s analýzou dále pracovat v rámci občanského uskupení převážně ekonomů Koronerv-20.

Horská zároveň zmínila některé „hloupé“, respektive „zbytné“ investice, o kterých se ve veřejném prostoru diskutuje. Patří mezi ně například státní kampaň na podporu tuzemského turismu, stovky kilometrů cyklostezek vedoucích „odnikud nikam“, stavba aquaparku či vinařský fond. Mezi sporné investice pak řadí investice do dostavby jaderné elektrárny Dukovany či kanál Odra–Dunaj. „I když osobně bych ten kanál s klidným svědomím zařadila do naprosto zbytných investic,“ uzavírá Helena Horská.

SDÍLET