Praha nebude pro každého. Kdo na to nemá, neměl by tu bydlet, míní šéf asociace stavebních spořitelen

HalfPageAd-1

Vojtěch Kristen

28. 01. 2020 • 09:00

Rostoucí ceny nemovitostí a nájmů jsou pro řadu lidí stále větší překážkou. Nejproblematičtější je situace v českých velkoměstech a především v Praze, kde se dostupnost bydlení podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Jana Jeníčka bude nadále zhoršovat. „Bydlení je pro lidi stále méně dostupné a podle mě bude ještě hůř. Myslím, že kdo na to nemá, neměl by v Praze bydlet,“ říká Jeníček pro INFO.CZ.

Mobile-rectangle-3

V metropoli podle indexu společnosti Deloitte loni na podzim vzrostly ceny rezidenčních nemovitostí i v doposud nejlevnějším obvodě, v Praze 9, kde překonaly nabídkovou cenu 100 tisíc korun za metr čtvereční. Jak ale vysvětluje Jeníček, Praha není v tomto ohledu nijak výjimečná. „Bydlení v Praze je stále méně dostupné. To je ale trend, který se týká prakticky všech západních metropolí. Když se podíváme do sousední Vídně, tam za metr čtvereční dáte průměrně čtvrt milionu korun.“

Českým specifikem a ve výsledku i problémem jsou však důvody, které k současnému stavu vedou. „Ostudná délka vyřizování stavebního povolení, investiční skupování bytů na krátkodobé pronájmy, špatný stav infrastruktury v Praze a neexistence pražského okruhu, který by pomohl snížit čas dojíždění do metropole,“ vypočítává Jeníček, co nejvíce ovlivňuje rostoucí ceny nemovitostí, respektive nájmů.

Navíc je Praha oblíbená u cizinců, což je sice dobrá zpráva pro městskou kasu profitující z turismu, ale o dost horší pro samotné Pražany. „Praha je krásná, bezpečná, kulturní a i přesto je stále levnější než řada evropských metropolí. Podívejte se na Londýn, Paříž, tam je situace na trhu nemovitostí opravdový extrém.“

Podle Jeníčka není příliš pravděpodobné, že by se bydlení stalo dostupnějším. Spíš naopak. A to navzdory tomu, že Česká národní banka tvrdí, že cena nemovitostí je nafouknutá až o pětinu. „Já ale nejsem moc optimista, nemyslím, že by se situace měla nějak zvlášť lepšit. Myslím, že třeba pražské bydlení bude za pět, deset let méně dostupné než nyní,“ argumentuje Jeníček a akcentuje vliv průtahů při stavebním řízení. 

Například v oblasti doby vydávání stavebních povolení se Česko krčí skoro až na pomyslném chvostu. V délce vyřízení stavebního povolení totiž loni podle žebříčku Světové banky kleslo na 157. příčku z celkem 190 posuzovaných států. Vliv na rostoucí ceny nemovitostí mají i investoři ve velkém skupující nemovitosti za účelem pronájmu pro krátkodobé ubytování. 

Podle Jeníčka je třeba napravit situaci řadou nepopulárních kroků. „A je fakt, že takové kroky většinou dělají silné pravicové vlády. Politickou reprezentaci, která bude mít odvahu tato nepopulární opatření udělat, v Česku ale nyní nevidím. V Evropě se navíc politika obecně posouvá doleva. Pokud už se objeví něco nového, tak je to spíš populismus, než konzervativní pravicová politika. A k mému pesimismu přispívá i to, že podobně se situací bojují i další západní velkoměsta, ani ony na to ale nestačí.“

Praha nebude pro každého

Vinit ze současné situace stavební spořitelny není na místě, oponuje Jeníček. „My žádné zázračné řešení této situace v kapse nemáme. To je nyní na státu, my samozřejmě pomůžeme, jak budeme umět.“

Podle Jeníčka je zájem o stavební spoření, jeden z nejjednodušších finančních produktů, se kterými Češi přicházejí do styku, stále vysoký. „Lidé jsou zvyklí, že to funguje, že jim to pomáhá.“ Vyvrací přitom námitky, že finanční suma, která po skončení cyklu ze stavebního spoření vzejde, není vzhledem k ceně bytů nijak závratná. „Průměrně se na konci spoření dostanete asi na 150 tisíc korun. Já sice rozumím tomu, že v Praze průměrné 2+kk stojí okolo pěti milionů a v poměru se sto padesáti tisíci to není nic moc. Musíme si ale uvědomit, že Česká republika není jenom Praha, že v Ústí nad Labem pořídíte byt i za 400 tisíc korun.“

Jinými slovy, Češi budou stále naléhavěji stát před otázkou, zda jim neustále rostoucí náklady na bydlení za pohodlnější život ve velkoměstě stojí. „Myslím si, že kdo na to nemá, tak by v Praze bydlet neměl. Nikde není napsáno, že každý, kdo chce bydlet v daném městě, tak že tam také bydlet bude, je jenom na úvaze každého jednotlivce, aby si řekl, zda se mu nevyplatí za prací trochu popojet.“

Právě dojíždění za prací je podle Jeníčka jeden z trendů, který s rostoucími náklady na bydlení bude do budoucna sílit. Více, dále, častěji, Čechům nezbude, než si na dojíždění zvyknout. „A dalším trendem, který už nyní získává na popularitě, je spolubydlení. Rostoucí ceny nájemného nutí lidi k tomu, aby své bydlení sdíleli, takže v Česku máme tisíce bytů, které mají tři pokoje a tři lidi, kteří každý platí třetinu nájmu. Tento trend bude do budoucna jenom sílit,“ uzavírá Jeníček.

 

SDÍLET

Billboard-bottom-1