Teplárna České Budějovice možná uzavřela se společností ČEZ obchod století. Zafixovala si totiž na 20 let ceny tepla, které jí bude ve velkém dodávat jaderná elektrárna Temelín. V mezidobí ale kvůli energetické krizi stoupla cena elektřiny a otázkou tedy zůstává, zda by se ČEZu místo výroby „horké vody“ pro Budějovice nevyplatilo vyrábět více elektrického proudu. V případě dodávek do horkovodu totiž nejde o žádné „odpadní teplo“. Jde o část „páry“, běžně využitelnou pro chod turbíny. Pokud ji elektrárna pošle přes horkovod do Budějovic, sníží se tím i výkon Temelína a množství jím vyrobené elektřiny.
O tom, čím by vlastně měla topit od příštího podzimu až třetina budějovických domácností, panuje řada mýtů i v samotných Českých Budějovicích. Všeobecně se hovoří o odpadním teple, které jaderná elektrárna vyrobí jaksi navíc, a proto ho ráda při započtení investice do horkovodu pošle (tedy prodá) za nízkou cenu do Budějovic.
Jenže tak to není. Pára, která stoupá v „oblacích“ z chladících věží Temelína, není tím „teplem“, které by mělo vytápět desetitisíce bytů a domů v jihočeské metropoli. V tomto případě se skutečně jedná o odpadní teplo, odebrané v kondenzátoru páry a poté přes chladící věže uvolněné do vzduchu.
Problém je ale v tom, že teplá voda, která se odpařuje ve věžích, není pro svou nízkou teplotu využitelná v teplárenství. Na vstupu do věží totiž jen mírně překračuje 30 °C. Toto odpadní teplo (ve formě teplé vody) proto využívají některé jaderné elektrárny v zahraničí například k temperování přilehlých skleníků nebo k chovu ryb.
Aby se dalo horkou vodu z Temelína použít k topení v Českých Budějovicích (nebo kdekoliv jinde), musí být ohřátá až na 140 °C. A to nelze udělat jinak než tím, že se k takovému ohřevu využije část páry, která „roztáčí“ turbínu k výrobě elektřiny.
