Vědci zkoumají výsledky romských školáků v testu inteligence. Upozorňují, jak je znevýhodňuje

Psychologové ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity zkoumají, které části testu inteligence jsou ovlivněny specifiky života romských školáků na prvním stupni základní školy. I když může takový projekt vyvolávat v Česku řadu protichůdných, možná až xenofobních reakcí, podle jeho autorů nejde o žádnou snahu zvýhodnit Romy na úkor většinové populace. Naopak. Romské děti by podle nich s pomocí výsledků tohoto projektu měly dostat v testech stejnou šanci jako ostatní. „Psychologické testy jsou ovlivňovány kulturou a jazykem. Zkoumáním otázek můžeme docílit toho, aby test takzvaně kulturně nestranně diagnostikoval právě romské školáky,“ řekla v rozhovoru s INFO.CZ Alena Kajanová z Ústavu sociálních a speciálně pedagogických věd ZSF JU.

Můžete konkrétně vysvětlit, o co vlastně jde?

Jedná se o výzkum jednoho mezinárodního psychotestu, který byl nedávno vydán i v České republice. A my zkoumáme, jak se onen překlad hodí pro diagnostiku romských dětí. Cílem našeho projektu je vyhledat a upozornit na chyby či spíše nepřesnosti v testu, které by mohly častěji poškozovat právě romské školáky. Konkrétně přitom chceme vytvořit jakýsi manuál pro psychology, aby tato konkrétní specifika testu znali.  

Jak může test inteligence, tedy například různé logické úlohy, poškozovat Romy nebo kohokoliv jiného?

Testy ale přece neobsahují jen logické hádanky nebo otázky. Velká část jejich obsahu je jazyková, zjišťuje například i slovní zásobu, schopnost porozumět textu zadání nebo vytvářet slovní spojení. A právě zde mohou kulturní specifika v nastavení testu znevýhodňovat. Jestliže se například v americké verzi rozebírá věta, že na severním pobřeží řádil hurikán a že se kvůli tomu odstěhovali do vnitrozemí, jedná se o sdělení, které třeba desetiletému českému školákovi nemusí být srozumitelné, protože s tímto slovem se nesetkává. Navíc, co to je z jeho pohledu vnitrozemí? Proto kdyby byla v testu nahrazena tato věta jinou větou s podobným obsahem, ale se zohledněním národního specifika, tak by v této otázce neskóroval hůře než američtí vrstevníci. To, že když se test překládá, že se mírně upravuje, není specifikum jen pro Českou republiku, ale je to standardní procedura na celém světě.

Snadno lze argumentovat tím, že pokud člověk nemá dostatečnou slovní zásobu nebo není schopen komunikovat, tak mu test prostě ukáže horší výsledek. Proč by měli mít Romové v tomto směru nějaká specifika?

Romské děti ze sociálně vyloučených lokalit, a o ty se především jedná, mají opravdu oproti většinové populaci obvykle menší slovní zásobu. Ale jednotlivé stupně testu dopředu počítají s určitou slovní zásobou pro dítě určitého věku, což ty neznalé znevýhodňuje. Pak ten test ovlivňuje slovní zásoba na úkor přesnosti ve zkoumaných schopnostech. Řada romských dětí také při skládání slov z písmen použije romské slovo, což diagnostik může vyhodnotit jako chybný postup řešení, přitom by stačilo doporučení na doplňující otázku, jestli toto slovo opravdu něco znamená a jestli by byl také schopný vytvořit stejným postupem české slovo. A pak je tu problém s vytvářením slov stejného, podobného nebo naopak opačného významu, což testy často obsahují. 

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Třeba když mají romské děti říct synonyma ke slovu máma, v řadě případů řeknou bába, což test vyhodnotí jako chybu. Ale romské děti to tak skutečně chápou, protože v jejich rodinách opravdu děti často vychovávají babičky, které jsou pro ně druhými matkami. Nejen z romského pohledu je tak toto synonymum napsané dobře, ale české vydání tuto možnost nenabízí, protože to pro nás není typické. A takových příkladů můžeme najít mnohem více a je dobré na ně upozornit.

Jakmile se dostaneme do vlády, prosadíme legalizaci marihuany, říká pirátský poslanec Vymazal

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital