Česká ekonomika je jako pacient, který prodělává dlouhodobý covid. Z nejhoršího je sice venku, ale bez potřebné léčby se bude stále trápit, říká v rozhovoru pro Info.cz hlavní ekonomka banky Raiffeisenbank Helena Horská. Metafora podle ní platí jak pro oblast pracovního trhu, tak pro vývoj veřejných financí.
Když jste pročítala předvolební politické programy, našla jste některý, který by dokázal české veřejné finance vyléčit?
Z mého pohledu obě velké koalice, tedy Spolu a Piráti/STAN, nějakou formu konsolidačního plánu připravují a počítají s nějakou formou stabilizace veřejného dluhu. Vládní strany, tedy ČSSD a ANO, naopak z mého pohledu konsolidační strategii připravenou nemají; vycházím z toho, že současná vláda zatím nepředložila žádný konsolidační plán pro veřejné finance. Stále kvůli ní jedeme na autopilota, pouštíme ekonomiku proti zdi a čekáme, až došlápneme na dluhovou brzdu.
Pokud odhlédnu od osobních preferencí a na volební programy se podívám čistě pohledem ekonoma, pak vidím nejvypracovanější a nejtransparentnější soubor opatření, která jdou z pohledu konsolidace veřejných financí správným směrem, u koalice STAN a Pirátů. Ani jejich opatření však nebudou dostatečná. Možná by sice dokázala zpomalit nárůst dluhu, ale v horizontu čtyř, pěti let i tak narazíme na dluhovou brzdu.
Stále hovoříme o tom, že je třeba uzdravit české veřejné finance. Jsou ale skutečně nemocné? Nedávno agentura Fitch žádné velké problémy neshledala.
Připodobnila bych to k dlouhodobému covidu, kterým kromě řady obyvatel onemocněla i česká ekonomika. A nyní se naše ekonomika stejně jako nakažený jedinec zadýchává, má problémy s pohybem, s imunitou. Sice jsme přežili covid a jsme fungující organismus, na to, že to má své „ale“, upozorňují i ratingové agentury. I ony totiž říkají, že Česko musí do budoucna připravit nějaký plán ozdravení veřejných financí.
Říkají, že pokud o zdraví naší ekonomiky nebudeme pečovat, dlouhodobý covid i se všemi symptomy nám zůstane, a nakonec to vyústí v situaci, kdy budeme muset platit stále víc a víc peněz na splácení dluhu. To pak bude odčerpávat prostředky, které by nám mohly pomoci vyrovnat se s jinými akutními problémy: s demografickými změnami, podporou investic, s dopadem klimatické změny.
Hovoříme o desítkách miliard korun, které bez ozdravení veřejných financí budeme muset pravidelně posílat na splátky dluhu, což v důsledku zabrzdí ekonomický růst. Problém se totiž přenese z veřejných financí do reálné ekonomiky – budou nám chybět zdroje, nebudeme mít nové projekty, bude nedostatek sociálních služeb, a to všechno se pak v důsledku propíše do nižší výkonnosti české ekonomiky.
