Vydavatelství Mladá fronta potřebuje 40 milionů, investoři mají čas do půlnoci

19. 02. 2020 • 17:32

Modřanské vydavatelství Mladá fronta nutně potřebuje peníze na svůj provoz. Poptává tak investory, kteří by firmě v insolvenci poskytli úvěr. Mladá fronta žádá o desítky milionů korun. 

Mediální dům Mladá fronta na sebe nedávno podal insolvenční návrh a nyní urgentně shání finance, kterými zajistí svůj provoz do doby případné reorganizace. Jak vyplývá z dokumentů v insolvenčním rejstříku, modřanské vydavatelství Františka Savova hledá investora, který by firmě poskytl až 40milionový úvěr.

„Dlužník žádá o poskytnutí úvěru do výše 40 milionů Kč ve formě jedné úvěrové linky k financování jeho provozních výdajů. Dlužník předpokládá čerpání úvěru průběžně pouze v nezbytném rozsahu, a to na žádost, která bude odůvodněna potřebnou čerpání s ohledem na aktuální vývoj stavu peněžních prostředků (cash flow) a potřeby dlužníka financovat provozní výdaje,“ vysvětluje vydavatelství prostřednictvím advokátní kanceláře.

Mladá fronta chce případný úvěr splácet „z úplaty za prodané zboží a z příjmů plynoucích z podnikání“. Výhoda pro potenciální investory je v tom, že mají možnost navrhnout si jak úrok u daného úvěru, tak i případně další podmínky, kterými by svou investici ochránili. Přednostní právo na úvěrování má však jako jediný zajištěný věřitel spořitelní družstvo Artesa, za kterým údajně stojí – stejně jako za Mladou frontou – podnikatel František Savov. 

Mladá fronta se proaktivním hledáním investora snaží udržet vydavatelství na nohou a dovést jej k úspěšné restrukturalizaci. To ostatně potvrzuje i insolvenční správkyně Petra Hýsková. „Z komunikace dlužníka je patrná značná vůle a ochota udržet závod v chodu. Insolvenční správce spolu s dlužníkem v těchto dnech nastavují krizové řízení obchodního závodu dlužníka a procesy výměny informací mezi nimi tak, aby provoz závodu plynule pokračoval,“ uvedla insolvenční správkyně.

Podle informací INFO.CZ by mezi zájemci, kteří by firmě mohli úvěr poskytnout, mohl být i majitel společnosti Czechoslovak Group Michal Strnad. 

Společnost Mladá fronta na sebe byla nucena podat insolvenční návrh minulý týden poté, co se jí nepodařilo uzavřít dohodu se strategickým investorem, financující banka požádala o jednorázovou úhradu provozního kontokorentu a zablokovala bankovní účty společnosti.

„Náš jediný akcionář navíc zatím nedokázal dodržet závazek, že bude financovat provozní ztrátu, kterou se nám v posledních dvou letech dařilo výrazně snižovat a kterou jsme letos podle finančního plánu měli poprvé proměnit v mírný zisk,“ uvedl tehdy generální ředitel vydavatelství Jan Mašek. 

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
15. 01. 2021 • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.