Když přijde na plyn a energetiku obecně, potřebuje Evropa víc Rusko, nebo je tomu naopak? Ačkoliv Moskva s Bruselem zažívají jedno z nejodtažitějších období posledních dekád, odpověď je možná až překvapivě konsenzuální.
Počty z úvodní otázky jsou totiž až překvapivě prosté, alespoň na levé straně rovnice. Evropa si v posledních letech ze zemního plynu udělala jedno ze svých hlavních přechodových paliv na cestě ke klimatické neutralitě a jeho spotřeba v dalších letech poroste s tím, jak uhelné elektrárny budou postupně nahrazovat ty plynové.
Ruský státní rozpočet, na druhé straně, zase stojí jednou nohou na příjmech z komodit – především ropy a zemního plynu. A Evropané za plyn platí lépe než kdokoliv jiný, i když se Moskva snaží všechny přesvědčit, že nemá problém vyměnit evropská eura za čínské jüany.
„Je to zvláštní dynamika, kdy se Rusko s Evropou v této oblasti navzájem potřebují,“ říká spolupracovník INFO.CZ, akademik a odborník na Rusko Karel Svoboda. „Nedá se říct, že by v této oblasti měl jeden na druhého nějakou páku. Rusko chce prodávat do Evropy a Evropa potřebuje ruský plyn,“ dodává.
Navzdory tomu přináší nový plynovod Nord Stream 2 položený na dně Baltského moře řadu kontroverzí, tím spíš v období, kdy jsou vztahy mezi Bruselem a Moskvou na bodu mrazu.
