Čas pouze zdánlivého klidu. V USA doutná politická a humanitární krize

Ve srovnání s vnitropolitickým dramatem, jež se v USA odehrávalo na podzim loňského a na počátku letošního roku, tj. s prezidentskými volbami, odmítáním uznat jejich výsledek ze strany Donalda Trumpa a útokem části jeho příznivců na Kapitol, se jeví aktuální dění v zemi na první pohled mnohem klidnější. Ve skutečnosti je ale v Americe politický boj stejně urputný jako dřív a témat, která zemi i nadále rozdělují, je celá řada. Již za rok a půl se navíc budou konat volby do Kongresu, které mohou hodně napovědět i o prezidentských volbách v roce 2024.

Začněme pohledem do Bílého domu. Jeho nový šéf, demokrat Joe Biden, si zatím vede vcelku podle očekávání. Kabinet, který jmenoval, je pečlivě složen tak, aby odpovídal požadavkům progresivistické levice (tj. s adekvátním zastoupením všech menšin a zároveň genderově vyvážený). Nakolik to odpovídá Bidenovu vnitřnímu přesvědčení, nevím, v každém případě ale neměl na vybranou. Levicové křídlo v Demokratické straně se zjevně cítí být stále silnější. Když se na konci března senátorky Tammy Duckworthová za stát Illinois a Mazie Hironová za Havaj nechaly slyšet, že nezvednou ruku pro žádného prezidentova kandidáta na vládní post, nebude-li příslušníkem některé z menšin (rasových či z LGBT komunity; s důrazem na Američany asijského původu), bylo to jen otevřeným vyjádřením této dobře známé skutečnosti. Biden se tak vzhledem k vyrovnanému poměru sil v Senátu (50:50) ocitl v pasti, z níž se snaží uniknout jediným možným způsobem, a sice předstíráním toho, že ho nikdy nic jiného ani nenapadlo. Osobně si myslím, že je to pro něj stejně trpké, ne-li trpčí, než kdyby musel bojovat o každý hlas s republikánskou opozicí.   

Jak se situace bude vyvíjet v tomto směru dál, teprve uvidíme, jedno je nicméně jasné: s jídlem roste chuť a prezidenta nečeká nic lehkého. Je tomu tak tím spíš, že zatímco on sám působí – vzhledem k pokročilému věku logicky – často vyčerpaně až dezorientovaně (viz například jeho opakované pády při nástupu do Air Force One, zmatené vyjadřování na veřejných vystoupeních a na tiskových konferencích atd.), viceprezidentka Kamala Harrisová naopak překypuje vitalitou, která ostře kontrastuje s kondicí jejího šéfa. Možnost, že se Spojené státy americké dočkají první ženy na postu prezidentky ještě v tomto funkčním období, tudíž není podle mě vyloučena.

Kamala Harrisová může být první ženou v čele USA
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital