V šedesátých letech minulého století se ve Spojených státech zrodily četné idoly, jež doslova elektrizovaly veřejnost. Pro některé bílé i „barevné“ Američany jimi byli političtí aktivisté Martin Luther King, Jr. nebo Rosa Parksová, o kterých už byla v našem seriálu řeč, pro jiné sportovci jako Muhammad Ali či Bob Beamon, o kterých psát teprve budu, pro další různé hvězdy showbusinessu.
Radikálněji uvažující obyvatele tmavé pleti, většinou, byť ne výhradně příslušníky mladé generace, ale oslovil úplně jiný „hrdina“, všechno jenom ne „čítankový“, bývalý kriminálník, konvertita k islámu, bojovník za rasovou nadřazenou Afroameričanů a odpůrce jejich integrace do většinové společnosti – Malcolm X.
Životní příběh Malcolma, zejména léta jeho dětství a dospívání, byl v řadě ohledů podobný jako ten Martina Luthera Kinga, Rosy Parksové i mnoha širší veřejnosti neznámých Afroameričanů této doby, tj. plný ústrků, diskriminace a nespravedlnosti, nemluvě o strachu z rasistických gaunerů v bílých kápích a z jejich sympatizantů, v jeho konkrétním případě i z ohrožení na životě.
Pro některé z těchto lidí byl příznačný i násilný konec jejich životů a dlouhý „druhý“ posmrtný život uctívané ikony či legendy. A právě to byl i případ Malcolma X, zavražděného v únoru 1965 na newyorském Manhattanu.
Malý Malcolm a jeho životní začátky
Hned na úvod je třeba si položit otázku, koho že to vlastně tři vrahové – Talmadge X Hayer (známý rovněž jako Thomas Hagan a dnes jako Mudžahíd Abdul Halim), Norman 3X Butler (dnes žijící pod jménem Muhammad Abdul Azíz) a Thomas 15X Johnson, všichni členové organizace Islámský národ (Nation of Islam; NOI), se kterou se Malcolm X v předchozím roce 1964 rozešel – 21. února 1965 zabili, a co všechno měl v té době ještě ne čtyřicetiletý muž, který v dobrém i ve zlém bez přehánění fascinoval nemalou část Afroameričanů, za sebou?
Narodil se uprostřed nevázaných Roaring Twenties, v „letech která řvala“, v únoru 1925 jako Malcolm Little (právě s ohledem na to jsem zvolil titulek této části textu) do rodiny baptistického laického kazatele Earla Littlea a jeho ženy Louise Helen, za svobodna Nortonové. Dětství, které měl před sebou, nebylo nijak snadné. Již zmínění členové Ku-Klux-Klanu, který v této době prožíval coby tzv. Druhý Ku-Klux-Klan jistou renesanci, Malcolmově rodině často vyhrožovali, zejména jeho otci, který byl členem pan-africké organizace Universal Negro Improvement Association and African Communities League (UNIA), již v roce 1908 založili jamajští přistěhovalci Marcus Garvey a jeho žena Amy. Kromě vypálení jejich domu v roce 1929 se má za to, že stáli za úmrtím Malcolmova otce, třebaže bylo oficiálně vedeno jako neštěstí (autonehoda).
