Co bude po útoku na Guam. S KLDR by to mohlo dopadnout jako v Sýrii, říká odborník

11. 08. 2017 • 07:45

Dokáže hrozba jaderného konfliktu dostatečně zchladit horké hlavy Donalda Trumpa a Kim Čong-una? Zatím to tak nevypadá. Oba státníci v poslední době vyostřují svou rétoriku, severokorejský režim tvrdí, že v příštích pár dnech vypracuje plán útoku na severoamerický ostrůvek Guam. Tam jsou na vojenské základně Andersen mimo jiné ustájeny i strategické bombardéry B-1B. „Jenže pokud KLDR skutečně odpálí své jaderné zbraně na americké území, může splakat nad výdělkem,“ tvrdí Jan Blinka, odborník na korejský poloostrov a spolupracovník výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 

„Myslím si, že hrozba toho, že KLDR použije své jaderné zbraně jako první je opravdu velmi malá. Severokorejský režim je racionální a stará se o své zachování,“ tvrdí Blinka. „Pokud by ale k odpálení raket skutečně došlo, předpokládám, že by je zachytil buď americký nebo i japonský protiraketový deštník,“ dodává.

Co by následovalo poté, je těžké odhadnout. „Myslím, že nejdříve by se USA snažily nalézt shodu v Radě bezpečnosti OSN, ale záleží, na co všechno by Rusko a Čína přistoupily,“ říká odborník AMO. Právě tyto dva státy s právem veta totiž patří k tradičním podpůrcům diktátorského režimu a snaží se v oblasti udržovat status quo. Čína totiž rozhodně nemá zájem na tom, aby měla u svých východních hranic humanitární krizi, představa následného rozmístění amerických vojenských jednotek přímo u jejího území jí rovněž není po chuti. Je tak dost možné, že by společná akce v rámci Rady bezpečnosti byla jedním z těchto států vetovaná.

„Poté si myslím, že by USA, ať již samostatně, nebo v rámci nějaké menší koalice, přistoupily k určitému typu vojenské akce, která by odpovídala intenzitě původního útoku. Předpokládal bych, že by se jednalo spíše o speciální operace zvláštních jednotek než o totální válku, kterou si nikdo nepřeje – pro USA by byla drahá a pro KLDR by znamenala konec existence,“ říká Blinka.

Jednalo by se proto nejspíše o letecké nálety či bombardování střelami Patriot - podobně, jako v Sýrii. „USA by se například pomocí svých zvláštních jednotek mohly pokusit vyvolat v KLDR převrat. I tak ale rozhodně není zaručeno, že by se těmito akcemi podařilo zlikvidovat všechny jaderné zbraně režimu. Ty jsou totiž často poschovávané v horách, jsou i na mobilních odpalovacích zařízeních,“ dodává analytik AMO.

Možný útok severokorejského režimu na ostrůvek Guam popsal jeden ze severokorejských generálů v prohlášení zveřejněném oficiální agenturou KCNA. Rakety Hwasong-12 podle něho přeletí přes Japonsko a po 3356 kilometrech, které urazí za 1065 sekund, budou u ostrova. KLDR již o možnosti útoku na Guam hovořila dříve, takto podrobně však plán ohrožení ostrova s více než 160 000 obyvateli dosud nepopsala.

Na Guamu se ve středu zastavil americký ministr zahraničí Rex Tillerson, který se pokusil zmírnit Trumpova slova a zlehčit rétorické výpady posledních dnů. Američanům vzkázal, že mohou v noci klidně spát.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
15. 01. 2021 • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.