Poláků se invaze Ruska na Ukrajinu týká ještě více než Čechů. Kromě společné hranice totiž u našeho severního souseda žije zhruba dvoumilionová ukrajinská menšina. „Řada Poláků tak má na Ukrajince přímé vazby, potkává je v práci, v obchodě, mezi sousedy. A z měst, která Rusko bombardovalo už první den invaze, pochází řada našich lidí. Mé předky nevyjímaje,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Maciej Ruczaj, polský politog, publicista a ředitel Polského institutu v Praze. Mluvili jsme spolu v pátek po dramatických událostech a v čase, kdy v Kyjevě sílily obavy, co za hrůzy přinese noc na sobotu, zatímco ruští vojáci postupovali k vládní čtvrti.
Jak současnou situaci na Ukrajině vnímá polská společnost?
Polská společnost stojí jednoznačně za Ukrajinou a emoce mezi lidmi jsou velmi silné. Ukrajinu jsme podporovali už během předchozích krizí – během Oranžové revoluce, Majdanu… Nyní je nám ta situace ještě o to bližší, že během těch posledních šesti let se v Polsku vytvořila velká ukrajinská komunita až dvou milionů lidí, což nám tu válku ještě více přibližuje.
Už to není jen něco, co se odehrává sice blízko, ale stále ještě za našimi hranicemi. Jde o invazi, která se osobně dotýká řady lidí, které znáte, které každý den potkáváte. V práci, v obchodech, mezi sousedy.
Emoční náboj je tak pro Poláky obrovský, ve čtvrtek se po celé zemi konaly velké demonstrace, polská politická scéna je nad touto otázkou poprvé po velmi dlouhé době sjednocená. Je to pochopitelně nejen kvůli samotné solidaritě s Ukrajinci, s národem, který je nám navzdory všem historickým problémům velmi blízký, ale samozřejmě i kvůli našim obavám o vlastní bezpečnost.
V noci na pátek dopadly ruské rakety jen pár desítek kilometrů od polsko-ukrajinských hranic. Ta přítomnost války je pro Poláky jistě bližší než třeba pro Čechy.
Řeknu vám to takto - první ráno invaze byl mezi bombardovanými městy Ivano-Frankivsk, kde se narodila moje prababička, letiště poblíž obce, kde se narodil můj můj děda. Takže ano, Poláků se tento konflikt týká zcela bezprostředně.
A je tu ještě jeden aspekt, na který nesmíme zapomínat a který se v posledních hodinách a dnech trochu vytratil – totiž že součástí té války je i Bělorusko.
Ruská armáda v tuto chvíli operuje i v Brestském regionu, který se nachází nejen na hranici s Ukrajinou, ale i s Polskem. To pro nás znamená, že v tuto chvíli se naše polsko-ruská hranice, hranice potenciálního styku obou zemí, velmi výrazně prodloužila. I proto mimochodem Polsko trvalo na tom, aby v balíku sankci, které přijala EU se objevil nejen Putinův, ale i Lukašenkův režim.
Jaká je podle vašich zpráv aktuální situace na polsko-ukrajinských hranicích?
Polsko vyhlásilo, že přijme všechny uprchlíky z Ukrajiny bez omezení, dokonce jsme k tomu přijali i - z dnešní perspektivy až směšné - kroky, jako zrušení karantény kvůli covidu. Uprchlíci tak do Polska přicházejí, buď za příbuznými či známými, pro ty, kdo v zemi nikoho takového nemají, jsme zřídili u těch největších přechodů osm přijímacích středisek.
Podle odhadů by do do Polska mohlo kvůli ruské agresi zamířit až tři miliony Ukrajinců. Je na to Polsko připravené?
Na to není připravený nikdo - a nikdo se na to ani nepřipraví během několika dnů. Je pravděpodobné, že čím větší bude ta příchozí vlna, tím větší bude i snaha zjednodušit tu přijímací proceduru - ministr vnitra vyhlásil, že se bude přijímat i bez pasu. Na druhé straně však v souvislosti s tím roste i riziko, že se přes hranici mohou dostávat i lidé, kteří do Polska přijdou s nekalými úmysly.
Ale abych odpověděl zcela jasně: na masivní vlnu milionů migrantů být připravený nemůžete, ale polská vláda jasně deklarovala, že kdo přijde do Polska z Ukrajiny, bude přijat. Jistě, technické problémy u toho vznikat budou, ale naší prioritou je nenechat Ukrajinu v tomto ohledu samotnou.
