Všech 27 členských zemí Evropské unie se shoduje v tom, že Rusko velmi nebezpečně vyhrocuje napětí s Ukrajinou a otevřeně jí hrozí vojenským vpádem. Úlohou EU je to nedopustit, sázet na prevenci a odrazování těžkými sankcemi, uvedl po čtvrtečním zasedání ministrů zahraničních věcí vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell. Netvářil se však nijak optimisticky. „V těchto případech musíte očekávat to špatné a být připraven na ještě horší,“ shrnul debatu s tím, že Rusku je třeba rozmlouvat i jen omezený útok. „Jakmile něco takového začne, těžko se s tím přestává,“ podotkl na tiskové konferenci.
Ministři zahraničí členských zemí sedmadvacítky debatovali o tom, jaké hrozby by mohly na Moskvu nejlépe zapůsobit, Borrell však nešel do detailů. „Jednoznačně se shodli v tom, že jakákoli agrese proti Ukrajině vyvolá politické následky a Rusko zaplatí vysokou ekonomickou cenu,“ řekl. EU dává již nějakou dobu najevo, že se poučila z relativně slabé reakce na ruskou okupaci ukrajinského Krymu v roce 2014. Tehdy zavedené a od té doby mírně zpřísněné sankce Rusko sice poškozují, ale ne natolik, aby se zdrželo dalšího agresivního chování. V případě vojenského napadení východní Ukrajiny by EU podle všeho politicky postihla nejbližší okolí prezidenta Putina; ekonomické sankce by měly zahrnout ukončení veškeré bankovní spolupráce a zřejmě i nespuštění plynovodu Nord Stream 2. Nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková již dříve řekla, že takový trest by byl namístě, kdyby Rusko Ukrajinu napadlo. V Bruselu se však odpovědi na tuto otázku vyhnula.
