Komplot západních tajných služeb, nebo akce FSB? Otrava Navalného rozděluje ruskou společnost

O situaci kolem ruského opozičníka Alexeje Navalného a jeho nevolnosti během letu z Tomsku do Moskvy v srpnu, kdy musel být s obtížemi přímo jej ohrožujícími na životě převezen na jednotku intenzivní péče v Omsku, byly a pravděpodobně ještě budou, napsány stohy článků. Neméně zajímavá je ale i reakce ruské veřejnosti na politikovu otravu. Nejde totiž o nic jiného, než že část společnosti vůbec nevěří, že šlo o otravu, zatímco pro druhou část je to potvrzený fakt. Rozdělení těchto skupin, přičemž je záhodno také říct, že ta první je výrazně větší, není nijak nezvyklé; její obdobu můžeme najít ostatně i u nás. 

Velmi zjednodušeně lze říci, že starší lidé, příznivci Vladimira Putina, kteří získávají informace hlavně z televize, věří tomu, že se jedná buď o předstírání otravy nebo o komplot západních tajných služeb, zatímco mladší lidé, kteří se o případ aktivně zajímají a čerpají informace hlavně z internetu, věří spíše verzi o otravě ze strany FSB. 

Verzi o otravě začali ostatně zpochybňovat už i omští lékaři, kteří nicméně také přispěli k záchraně ruského opozičníka, respektive vedení omské nemocnice. Vedoucí lékař prakticky bezprostředně odmítl, že by byl Navalný otráven a ruského opozičníka odmítl vydat k léčení do Berlína. Ruské úřady pak začaly zpochybňovat i závěry z berlínské kliniky, které jednoznačně ukazovaly na otravu. Další částí příběhu pak bylo zveřejnění zprávy investigativním webem Bellingcat, která už ukazovala nejen na fakt otravy, ale také na to, kdo se jí účastnil a jaký postup při tom členové FSB zvolili. Navalného telefonát jednomu z členů komanda ruské tajné služby FSB Konstantinu Kudrjavcevovi, který mu měl potvrdit okolnosti otravy, pak stejně vehementně ruská tajná služba odmítla jako podvrh.  

Verzi odmítající otravu pochopitelně začala šířit ruská oficiální místa. Ostatně dodnes není případ vyšetřován jako kriminální čin, což je v Rusku, kde stačí pro zahájení podobného vyšetřování výrazně méně, poněkud překvapivé. O Navalném a jeho případě mluvil i Vladimir Putin během své tiskové konference 17. prosince. Ruský prezident považuje Navalného za člověka podporovaného západními tajnými službami a zprávy o jeho otravě za legalizaci materiálů zahraničních (v tomto případě americké) tajných služeb. Leccos o obavách, které kvůli Navalného vlivu panují, říká i to, že jej Putin odmítá jmenovat ve snaze na něj co nejméně upozorňovat, mluví o něm jako o „pacientovi berlínské kliniky“ a podobně. Jak ukazují závěry webu Bellingcat a jak také Vladimir Putin sám přiznal, Alexej Navalný je pod dohledem ruské tajné služby. 

Rusko udělalo další krok, který ho má v Africe dostat zpátky do hry

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital