Komunikace na WhatsAppu už nemá být „tajná“. EU chce kvůli terorismu prolomit „šifrovací tabu“

 FOTO: Shutterstock

Marek Kerles

10. 11. 2020 • 19:57
Teroristický útok ve Vídni může mít nečekané důsledky pro všechny evropské uživatele komunikačních aplikací, jako jsou WhatsApp či Signal. Rada ministrů EU by měla projednávat návrh na „odblokování“ této dosud zašifrované a těžko prolomitelné komunikace mezi uživateli. Ti by tak už neměli jistotu, že k jejich zprávám nebude mít nikdo jiný přístup. Podle kritiků má toto opatření jen zastřít selhání tajných služeb při jejich běžné činnosti.

Teroristický tok ve Vídni, při kterém dvacetiletý islamista zabil 2. listopadu v centru Vídně čtyři lidi, by mohl dovršit dlouholeté snahy o „dešifrování“ mobilní komunikace. Do té totiž, třeba v případě WhatsAppu, nemá přístup nejen policie, ale ani samotný správce aplikace. Systém uživatelům automaticky přiděluje soukromý a veřejný dešifrovací klíč, jejichž „křížení“ prakticky neumožňuje, aby někdo v krátkém času „šifru“ prolomil.

Tato schopnost ochránit komunikaci mezi uživateli je ale pochopitelně trnem v oku tajných služeb i mnoha politiků. Prakticky po každém teroristickém útoku se proto objeví snahy, aby alespoň policie měla na základě příslušného povolení možnost „prohlížet“ teroristům, co si „píší na mobilu“. A poslední útok ve Vídni by měl být údajně poslední kapkou k tomu, že se tato snaha o dešifrování mobilní komunikace naplní.

Jak zjistila rakouská rozhlasová stanice FM4, německé předsednictví EU poslalo do Rady ministrů předběžný návrh rezoluce, která by měla předznamenat změnu evropské legislativy v oblasti šifrování mobilní komunikace. Podle informací FM4 by měli evropští ministři vnitra projednávat už na začátku prosince, která z osmi různých technických úprav, navrhovaných různými tajnými službami, by byla pro „odemčení“ dosud tajné komunikace nejlepší. Jako nejvhodnější se prý zatím jeví úprava s názvem „výjimečný přístup“, kterou prosazuje britská „National Cyber Security Center“ (NCSC). Ta je divizí britské vojenské zpravodajské služby GCHQ.

Univerzální klíč

Podle tohoto návrhu by měli provozovatelé komunikačních platforem jako WhatsApp vytvořit a také uložit v budoucnu povinně ještě jakési další, univerzální klíče, využitelné pro externí přístup k soukromé komunikaci. IT specialisté, oslovení INFO.CZ, to přirovnávají k jakémusi univerzálnímu klíči, kterým domovník může odemknout dveře od všech bytů v domě, i když má každý nájemník ještě klíč vlastní.

Tajné služby se totiž potýkají s tím, že jejich klasické metody sledování naráží na problém přenosu stále většího množství dat přes zašifrované komunikační kanály. To, co je výhodou pro ochranu soukromí uživatele, se ukazuje jako nevýhoda při odhalování trestné činnosti. „Proto jsou nyní požadovány obecné dešifrovací klíče – a vypadá to, že to bude schváleno také v radě EU,“ uvedla stanice FM4.

Některá další rakouská a německá média spekulují o tom, že „zákaz dokonalého šifrování“ mobilní komunikace byl i předmětem dnešního hovoru mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Státníci se během jednání v Paříži spojili i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Oficiálně se měl hovor týkat opatření, která bude nutné přijmout po nedávných teroristických útocích ve Vídni, Paříži, Nice a Drážďanech. Podle médií se ale zřejmě státníci bavili i o způsobu „dešifrování“ mobilní komunikace jako prostředku k potírání terorismu. To, že se podobný návrh připravuje, potvrdilo agentuře DPA i německé ministerstvo vnitra.

Trvalý dialog?

Cílem je ale podle ministerstva zpočátku zejména zahájení „trvalého dialogu“ se správci informačních technologií o „navrhovaných řešeních, která by představovala co nejméně zásahů do šifrovacích systémů“. Návrh usnesení ze strany německého předsednictví prý neobsahoval nic konkrétního.

Už samotný záměr „prověřit možnost dešifrování“ mobilní komunikace ale vzbudil mezi některými evropskými politiky pozdvižení. Například europoslankyně za rakouské hnutí NEOS Claudia Gamonová oficiálně vyzvala Evropskou komisi, radu i německé předsednictví, aby se vzdaly jakýchkoliv pokusů omezit právo na soukromí v případě šifrovaných zpráv.

K její iniciativě se připojili i někteří další europoslanci. „Zejména jsme proti používání nedávných teroristických útoků jako prostředku propagace této agendy,“ uvádí se v dopise. Současné předpisy umožňují podle nich tajným službám a dozorovým orgánům přístup k již tak velkému množství dat a informací. „Souhlasíme s odborníky na ochranu údajů, že přístup musí zůstat přiměřený a cílený a že vymáhání práva by se mělo zaměřit na zlepšení jejich schopnosti interpretovat tyto údaje za účelem identifikace a stíhání zločinců,“ píší poslanci.

Pro „omezení soukromí“ na internetu se vyslovil i protiteroristický koordinátor EU Gilles de Kerchove. Pět dní po útoku vystoupil v německém televizním pořadu Zeit im Bild a televizi ORF a v obou případech si stěžoval na to, že současná legislativa EU neumožňuje policistům vysledovat trestnou činnost teroristů prostřednictvím sledování jejich mailové a mobilní komunikace.

Gilles de Kerchove je dlouhodobým příznivcem toho, aby vyšetřovatelé a protiteroristické orgány získali možnost „prolomit“ zašifrovanou komunikaci. Protiteroristický koordinátor tak podpořil i nedávné prohlášení takzvané „skupiny pěti očí“, tedy aliance zpravodajských služeb USA, Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, vyzývající k prolomení „šifrovacího tabu“. K těmto službám se oficiálně připojily 11. října i Indie a Japonsko.

Selhání tajných služeb

 „V boji proti terorismu je zásadní, aby donucovací orgány měly zákonný přístup k šifrovaným zprávám – za předpokladu, že jsou splněny právní požadavky na tento přístup, tzn. je stanoven zákonem a povolen soudem,“ píše de Gilles ve svém prohlášení. Nejnovější vývoj ve všech oblastech šifrování by podle něj mohl vést k tomu, že donucovací orgány již nebudou mít přístup k údajům nezbytným pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů. „Internet nesmí být prostorem, kde neplatí zákony a kde mohou být bez omezení páchány trestné činy. Souhlasím s názorem vyjádřeným v prohlášení, že robustní ochrana soukromí a šifrování jsou sice důležité, avšak internetové společnosti by měly spolupracovat na vývoji řešení, která by zmiňovaný zákonný přístup umožnila,“ píše protiteroristický koordinátor EU.

Jak ale upozorňují kritici, právě teroristický útok ve Vídni prokázal, že tajné služby nedostatečně využívají i své současné pravomoci. A místo toho, aby se snažily tyto rezervy využít, chtějí povolení „sledovat všechno a všechny“. Po útoku se totiž zjistilo, že terorista sháněl zbraně na Slovensku a slovenská tajná služba o tom své rakouské kolegy informovala. Přesto rakouští policisté nedokázali útoku zabránit. Navíc měl útočník problémy se zákonem už v minulosti. Loni v dubnu byl odsouzen na 22 měsíců vězení za pokus připojit se k armádě Islámského státu v Sýrii. Dočkal se ale podmínečného propuštění. I poté však udržoval, jak se zjistilo, kontakty s jinými islámskými radikály v Rakousku i Německu.

O tom, že Rakouský protiteroristický úřad BVT zřejmě málo nebo nedostatečně prověřuje veřejně dostupné informace, svědčí i dění po útoku. Hned následující neděli totiž ohlásili islamisté ve Vídni „protifrancouzskou demonstraci“, vyzývající k bojkotu Francie kvůli schvalování karikatur proroka Mohameda. Vídeňská police i odbor vnitřních věcí vídeňské radnice demonstraci nejprve povolily, protože na ní neshledaly nic nelegálního, ani nebezpečného pro demokracii.

Zakázaly ji až poté, co někteří novináři (nikoliv tajné služby) odhalili, že hlavní organizátor mítinku, z Pákistánu pocházející Mohammad Asghar, na sociálních sítích mimo jiné podpořil výzvu k „atomového džihádu“ proti Francii.

 „Vídeňské bezpečnostní orgány, které jsme o tom informovali, však neměly ještě v sobotu o těchto aktivitách organizátora demonstrace ani tušení,“ řekl INFO.CZ Manfred Maurer, rakouský novinář a specialista na takzvaný politický islám. Až poté, co rakouský deník Volksblatt zveřejnil svá zjištění, vídeňští úředníci souhlas s demonstrací odvolali.

To je i podle některých jiných novinářů a analytiků v Rakousku důkaz toho, že bezpečnostní složky nemluví pravdu, když neúspěch v boji s terorismem svádějí na zašifrovanou mobilní komunikaci. „Pokud BTV nedokáže zastavit teroristu, kterého jí dvě jiné tajné služby předloží doslova na stříbrném podnose, pak by mu zřejmě nepomohly ani týdny sledování nějaké diskuse na internetu,“ konstatovala stanice FM4.

SDÍLET