Němci během koronaviru šetří. Drží nejvíc aktiv v historii

 FOTO: Reuters

Marek Kerles

19. 10. 2020 • 18:44
Ještě nikdy v poválečných dějinách nedisponovali Němci takovým množstvím peněz jako v časech koronavirové pandemie. V pondělí o tom informovala německá centrální banka. Podle ní vzrostl celkový finanční majetek Němců v letošním třetím čtvrtletí na celkových 6,63 bilionu EUR, což je o 5,4 % víc než na začátku roku.

Z pohledu statistiky německé centrální banky (Bundesbank) tak dochází k poměrně zvláštnímu paradoxu. Zatímco Německo jako stát platí náklady na boj s pandemií koronaviru a stále více se kvůli tomu zadlužuje, Němci (tedy obyvatelé země) mají v bankách, peněženkách a akciích výrazně více peněz než před krizí. Tento zdánlivý paradox má ale údajně své vysvětlení.

Tím hlavním důvodem je fakt, že německá ekonomika přes „koronavirová omezení“ a státní zásahy běží stále poměrně dobře, propad není tak vysoký, jak se původně očekávalo. Hodně Němců ukládá přebytečné peníze, pokud je má, do bank a akcií, a neutrácí tolik jako dříve například při zahraničních dovolených. A částečně se vzpamatovaly také akciové trhy.

„Ztráty finančního majetku v podobě akcií, které vznikly kvůli nejistotě a obavě z ekonomických důsledků pandemie, byly v předchozím čtvrtletí do značné míry kompenzovány,“ napsalo vedení německé Bundesbank. Střadatelé se podle banky začali více zaměřovat na držení hotovosti a bankovní vklady, které sice nepřinášejí prakticky žádný zisk, mají ale jednu podstatnou výhodu. Lidé k nim mají v případě potřeby rychlý přístup. Celkový objem hotovosti mezi lidmi společně s bankovními vklady tak vzrostly meziročně o 72 miliard EUR (1,87 bilionu korun).

Celkově stoupl od začátku roku finanční majetek Němců v podobě akcií a peněz na již zmíněných 6,63 bilionu EUR. Když se od této sumy odečtou celkové privátní dluhy, pak Němci drží celková aktiva v historicky rekordní výši 4,722 bilionu EUR. To je podle Bundesbank o 236 miliard EUR víc než loni. Aktiva, investovaná do nemovitostí, se přitom v tomto přehledu nezohledňují.

Němci více spoří

Stoupá i míra úspor, tedy rozdíl mezi tím, kolik peněz má domácnost za měsíc či rok k dispozici a kolik z nich vydá na nutné výdaje a spotřebu. Bundesbank předpokládá zvýšení celkové míry úspor v letošním roce až na 16 procent, což by byla nejvyšší hodnota od znovusjednocení Německa v roce 1990. Loni byla pro srovnání německá míra úspor na hranici 10,9 %, tedy těsně pod evropským průměrem (11 %).

Podle německé centrální banky přitom i díky stimulačním balíčkům vlády zůstaly příjmy Němců i v koronavirové krizi relativně stabilní, což střadatelům umožňuje spořit a odkládat si část příjmů na horší časy. Někteří němečtí ekonomové ale upozorňují, že Bundesbank nezohledňuje rozdělení finančního majetku, ale jen jeho celkový stav. Zatímco tedy část Němců odkládá v krizi velkou část svých příjmů do bank a různých investic, další, nemalá část obyvatel prochází krizí mnohem obtížněji a naopak se zadlužuje. A krize tak může přispět k ještě rychlejšímu rozevírání nůžek mezi bohatstvím a chudobou.

Podle oficiálních statistik dnes vlastní 10 % nejbohatších Němců přes 74 % privátního majetku v zemi a tento poměr každou vteřinu roste právě ve prospěch těch majetnějších. A to i formou růstu státního dluhu, který k tomuto přesunu také přispívá. Německá vláda odhaduje, že na konci letošního roku by měl státní dluh kvůli nákladům na boj s pandemií dosáhnout výše 2,1 bilionu EUR (54,6 bilionu korun), což je o 11,1 % větší zadlužení než loni. Jen v červenci vláda schválila „záchranný balíček“ ve výši 167,3 miliardy EUR, to ale nemusí být konečná částka.

Celkový dluh Německa je v absolutních počtech nejvyšší v novodobé historii, dvoubilionovou hranici (2,07 bilionu) překročil v minulosti pouze v roce 2012. Někteří ekonomové jsou ale přesvědčeni o tom, že současné „covidové“ zadlužení není tak tragické, jak by se mohlo zdát. Přes rekordní absolutní výši dluhu se vláda chystá letos zadlužit tak, aby stát „dlužil“ zhruba 75,5 % očekávaného hrubého domácího produktu. To je sice mnohem víc než loni (59,5 % HDP), ale zároveň výrazně méně než při odeznívání finanční krize v roce 2010. Tehdy byl státní dluh 82,4 % HDP.

Část ekonomů a ekonomických novinářů v Německu tak považuje za větší problém přelévání peněz od chudších k bohatým než celkovou míru zadlužení země. „Německo má spoustu problémů, veřejný dluh k nim ale zjevně nepatří,“ napsal v redakčním komentáři například internetový portál Zeit Online.

SDÍLET