Německý soud zatrhl nákupy dluhopisů ECB. U nového pandemického programu by mohl být ještě ostřejší

Vojtěch Kristen

05. 05. 2020 • 19:32

Nákupy vládních dluhopisů prostřednictvím zvláštního programu Evropské centrální banky (ECB) odporují německé ústavě, rozhodl v úterý německý ústavní soud. Německá centrální banka (Bundesbank), která se těchto nákupů účastní, má tři měsíce na jejich ukončení – tedy za předpokladu, že ECB neoznačí tyto nákupy, jejichž prostřednictvím dodává evropským vládám tolik potřebnou likviditu, jako esenciální. 

Spor se vede o takzvané kvantitativní uvolňování Evropské centrální banky. Podle několika německých stěžovatelů ECB svou expanzivní měnovou politikou ve formě kvantitativního uvolňování výrazně překračuje své pravomoci a de facto financuje dluhovou politiku jednotlivých států Evropské měnové unie (EMU). To však není v popisu práce ECB.

Soud tomuto argumentu dal nyní za pravdu, když rozhodl, že nákupy vládních dluhopisů prostřednictvím Nákupního programu pro veřejný sektor (PSPP) částečně odporují německé ústavě a Bundesbanka jich musí zanechat. Ovšem jen v případě, že Evropská centrální banka tyto nákupy dodatečně nezdůvodní jako esenciální.

Jak pro INFO.CZ komentuje makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa, rozhodnutí soudu tak nejspíš povede k tomu, že ECB rychle zformuluje materiál doplňující dosavadní komunikaci o PSPP, a tento doplněk bude tvrdit, že Řídící výbor ECB se při úvahách o vhodném nastavení tradičních i nekonvenčních měnově-politických nástrojů samozřejmě vždy řídí nejen snahou o nízkou inflaci, ale bere v úvahu i všechny ostatní klíčové makroekonomické dopady.

„Na faktickou měnovou politiku ECB tak rozhodnutí německého soudu nebude mít žádný zřetelný dopad, přinejmenším do chvíle, než přijde z Německa další soudní verdikt, že tyto doplňky nejsou z nějakého pohledu dostatečné,“ vysvětluje Michal Skořepa. „Není vyloučeno, že ECB každé své další měnově-politické rozhodnutí doprovodí nově takovýmto doplňkem na téma zvážení neměnových dopadů,“ dodává.

Verdikt německého soudu však může být jen prvním v řadě. Do budoucna lze totiž očekávat podobné stížnosti i na takzvaný Pandemický program nákupu aktiv (PEPP) ECB o objemu 750 miliard eur. „Předpokládám, že německý ústavní soud brzy dostane na stůl žalobu týkající se dalšího, teprve letos zahájeného program PEPP. Tam může být výrok soudu ostřejší, protože parametry tohoto programu jsou méně striktní, než tomu je u PSPP,“ vysvětluje Skořepa.

Německo dlouhodobě stojí v čele zemí EMU, které volají po větší fiskální i monetární střízlivosti. Kromě žalob na programy ECB tak oponuje i vydání takzvaných eurobondů, které by měly pomoci zejména rozpočtově nezodpovědnějším zemím jižního křídla unie. Podobně jako Německo situaci vnímá například i Rakousko či Nizozemsko. 

SDÍLET