„Potřebujeme lepší Evropu.“ Rozhovor INFO.CZ s neslyšící europoslankyní, která chce vést Evropský parlament

Lucie Bednárová

05. 12. 2016 • 06:01

„Nepotřebujeme více, ani méně Evropy, ale Evropu, která se bude více starat o své občany.“ V rozhovoru pro INFO.cz to uvedla vlámská europoslankyně Helga Stevensová, která se chce stát příští předsedkyní Evropského parlamentu. 

„Pořád nevím, jak se mi podařilo přežít základní a střední školu,“ říká osmačtyřicetiletá drobná blondýnka, která na mne čeká před výtahem v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku. V budově, která se hemží uspěchanými europoslanci a jejich asistenty běžícími s deskami v podpaží do jednacího sálu, působí neobvykle klidně a vyrovnaně. I ona má ale s sebou svůj doprovod. Je jím mladík, který tlumočí vše, co Helga říká. Politička, která byla do Evropského parlamentu zvolena v roce 2014, má totiž velký handicap – od narození neslyší.

„Bylo to těžké. Na škole jsem neměla žádné překladatele a musela jsem na sobě tvrdě pracovat,“ vysvětluje znakovou řečí Helga. I přesto (a nebo právě proto) střední školu a následně i univerzitu, kterou studovala také za mořem ve Spojených státech, zvládla bez viditelných obtíží. V roce 1993 se stala první neslyšící Vlámkou, která získala právnický titul.

Do politiky vstoupila o deset let později, když uspěla ve volbách do vlámského parlamentu. Před tím pracovala jako ředitelka Evropské unie neslyšících. „I když neslyším, umím výborně naslouchat,“ vysvětluje mi jednu ze svých předností, kterou by chtěla zužitkovat v roli předsedkyně Evropského parlamentu.

Wifi není nejdůležitější

Helgu Stevensovou do klání o křeslo v čele Evropského parlamentu nominovala politická skupina Evropských konzervativců a reformistů, k níž patří mj. i česká ODS a britští Konzervativci. Její kolegové věří, že Helga představuje pozitivní změnu, kterou si podle nich zkostnatělý Evropský parlament zaslouží.

„I když neslyším, umím výborně naslouchat.“

Předsednické křeslo si totiž od nepaměti mezi sebou vyměňovaly největší politické frakce, tj. lidovci a socialisté, které mezi sebe nechtěly nikoho pustit. Letos to ale vypadá, že nepsané dohody, na kterých je tento systém postaven, padnou a soutěž se otevře pro všechny.

„Důležité otázky v EU byly dosud rozhodovány čtveřicí mužů – Martinem Schulzem, Jean-Claudem Junckerem (předseda Evropské komise), Fransem Timmermansem (místopředseda Komise a pravá ruka Junckera) a Manfredem Weberem (předseda lidovců v Evropském parlamentu). To není demokracie. V Evropském parlamentu sedí 751 poslanců, kteří zastupují voliče z celé Evropy, a jejich hlas by neměl zapadnout,“ říká Helga Stevensová.  

V tom, že instituce nevnímají, co chtějí občané, spočívá podle ní největší problém dnešní Evropské unie. „Lidé mají pocit, že jim nenasloucháme a přehlížíme skutečné problémy, které mají. Tím je třeba to, že nemohou dlouhou dobu najít práci, nebo že mají strach o svou bezpečnost kvůli teroristickým hrozbám. Je samozřejmě skvělé, že se snažíme, aby všude fungovalo wifi připojení, ale v tento moment to v Evropě není to nejdůležitější, na co bychom se měli soustředit,“ myslí si.

Více ani méně Evropy

Helga Stevensová byla do europarlamentu zvolena za konzervativní belgickou stranu Nová vlámská aliance (N-VA), která usiluje o odtržení Vlámska od Belgie. Strana se považuje za proevropsky smýšlející, dlouhodobě ale volá po hlubší reformě fungování unijních institucí. „Nepotřebujeme více, nebo méně Evropy, ale potřebujeme lepší Evropu,“ říká Helga a dodává, že politické špičky v Evropě musí přestat mluvit o „Spojených státech evropských“.

„Lidé mají pocit, že jim nenasloucháme a přehlížíme skutečné problémy, které mají."

Federalistická představa o Evropě není namístě, protože „to nikdo nechce“. Mnohem užitečnější by podle Stevensové bylo, kdyby se členské státy soustředily na spolupráci v oblastech, kde to může fungovat. Tím je například zmiňovaná bezpečnost nebo ochrana vnějších hranic. „Evropa může členským státům pomoct tím, že zřídila Evropskou pohraniční a pobřežní stráž,“ zdůrazňuje Stevensová. Další oblastí, kde může spolupráce na evropské úrovni pomoct, je výměna informací v rámci Evropského policejního úřadu (Europol).

Hlavní úlohou Evropského parlamentu by mělo podle belgické političky být to, že europoslanci budou dohlížet, aby evropská legislativa působila tam, kde má nějakou přidanou hodnotu. „Pokud tu není, europarlament má být tím, kdo se postaví a řekne: hej, na tohle nesahejte,“ uvádí Stevensová. „Dalším problémem, který teď Evropa má, je to, že dáváme lidem příliš vysoká očekávání, která ale nejsme schopni splnit. Měli bychom postupovat krok po kroku,“ dodává.

Kdo jsou Evropští konzervativci a reformisté?

Politická frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) jsou v současném Evropském parlamentu třetí největší skupinou. Zahrnuje pravicové a konzervativní strany, které do jisté míry spojuje euroskepticismus a antifederalismus. Kromě české ODS a britské Konzervativní strany se k ní hlásí také polská strana Právo a Spravedlnost (PiS) a populistické strany s odporem k migraci, jako je Dánská lidová strana, Praví Finové nebo Alternativa pro Německo. Předsedou frakce je britský konzervativní poslanec Syed Kamall.

SDÍLET