Zatímco invaze Ruska na Ukrajinu „převrátila naruby“ evropský obchod s energiemi i potravinami, další významný druh obchodu na Ukrajině, tedy náhradní mateřství, ani válka nezastavila. Přes hrozbu raketových útoků si údajně i nadále jezdí na Ukrajinu pro děti stovky bohatých evropských párů, které si zaplatily za službu náhradních matek. Podle některých expertů právě ukrajinský příklad ukazuje na asociálnost této služby, která by se měla mezinárodní úmluvou zakázat, nebo alespoň mezinárodně upravit.
O tom, že Ukrajina je hlavním evropským centrem náhradního mateřství, se ví už dávno. V zemi funguje řada specializovaných klinik, které za poplatek v řádu desetitisíců EUR nabízejí solventním zahraničním párům služby reprodukční medicíny, a to včetně toho, že dítě „odnosí“ a porodí náhradní matka. Podle serveru Euronews si tak zájemci ještě před válkou odváželi od náhradních matek z Ukrajiny mezi 2000 až 4000 dětmi ročně. A to zcela legálně.
Ukrajina totiž službu náhradního mateřství na rozdíl od jiných zemí, včetně Česka, za určitých podmínek umožňuje i pro zahraniční zájemce a děti, byť to může znít velmi zvláštně, tak patří k významným „vývozním artiklům“ Ukrajiny. Za kompletní „reprodukční proces“, včetně například dárcovství vajíčka a služby náhradní matky, která dítě odnosí a porodí, zaplatí pár podle dostupných zdrojů mezi 40 000 až 60 000 EUR, tedy v přepočtu až 1,6 milionu korun. Jednou z mála omezujících podmínek pro zákazníky je požadavek, že žadatelé o tento druh reprodukce musí (nebo by měli být) oficiálně heterosexuálové.
Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlý druh obchodu se jedná, se s napětím očekávalo, jak služby ukrajinských klinik a náhradních matek ovlivní ruská agrese na Ukrajinu. Velké obavy měly z následků války zejména ty evropské páry, kterým měla ukrajinská náhradní matka ve vysokém stupni těhotenství porodit dítě v nejbližší době.
Rodí se dál
Jak se ale po pěti měsících války ukazuje, na rozdíl od jiných druhů obchodu se v celé Evropě vyhlášené ukrajinské „odvětví“ náhradní reprodukce dokázalo bojům přizpůsobit. Německá, francouzská či britská média přinášejí příběhy párů, kteří v touze po dítěti překonaly překážky a přes válečnou hrozbu se dokázaly dostat do Kyjeva i jiných ukrajinských měst a být u porodu svého vytouženého dítěte.
Týdeník Stern informuje například o Matthiasovi a Julii, německém páru z Hamburku ve věku přes 40 let, kteří už po začátku války podnikli dobrodružnou cestu za dítětem, které jim měla za úplatu porodit v ukrajinském hlavním městě šestadvacetiletá náhradní matka Polina.
V příběhu nechybí noční přesuny do krytu, stěhování z jednoho pronajatého bytu do druhého i nečekaná zpráva o tom, že porod proběhne kvůli válečné hrozbě na jiné klinice, než měl proběhnout původně. Nakonec si ale pár vytoužené dítě přece jen odvezl.
Byznys s dětmi se přitom nezastavil ani na jiných ukrajinských reprodukčních klinikách, což jen dokazuje, jak důležitý příjem tento druh obchodu pro Ukrajinu představuje. Podle serveru Euronews přesunuly některé kliniky svůj provoz do „podzemních úkrytů plných potravin a všech produktů, které by miminka mohla v prvních týdnech potřebovat“.
