Rudá Vídeň znovu odolala. Ani Strache ji nedobyl

 FOTO: Profimedia

Marek Kerles

12. 10. 2020 • 16:04
Vídeň zůstává i po nedělních volbách nejsilnější baštou sociální demokracie na světě. Sociální demokraté s přehledem obhájili vítězství, zatímco nacionalisté a populisté zcela propadli. Podle některých expertů k tomu možná přispěl i fakt, že v době covidové pandemie voliči nechtěli takzvaně experimentovat a volili pragmaticky.

Zatímco prohra ČSSD v nedávných krajských volbách v Česku jen potvrdila, že sociálně demokratické hnutí v celé Evropě zažívá výrazný ústup ze slávy, ve Vídni to ani zdaleka neplatí. Sociální demokraté (SPÖ) v rakouské metropoli od války neprohráli a svou pozici potvrdili i v době, kdy se jejich sesterským stranám v zahraničí vůbec nedaří. SPÖ v nedělních volbách do vídeňského zastupitelstva získala 42,1 % hlasů, o 2,6 % více než v roce 2015.

I když se nejedná o nadpoloviční většinu, na kterou vídeňští sociální demokraté byli v minulosti také zvyklí, nikdo nepochybuje o tom, že v čele vídeňské radnice bude znovu stát současný starosta za SPÖ Michael Ludwig. Ten dosud vedl radnici společně se Zelenými. Po nedělních volbách ale přichází v úvahu více možných koalic.

„Uvidí se, s kým najdeme největší politickou shodu. V popředí musí být zájmy vídeňského obyvatelstva,“ uvedl Ludwig v prvním povolebním rozhovoru v rakouské státní televizi ORF. I když výsledky voleb nejsou úplně definitivní, protože nejsou sečteny všechny korespondenční hlasy, celkové pořadí stran už by se nijak výrazně měnit nemělo.

Za vítěznými sociální demokraty skončili lidovci (18,9 %), následováni Zelenými (14 %), hnutím Neos (7,8 %) a nacionalistickými Svobodnými (7,7 %). Právě Svobodní (FPÖ) zaznamenali od posledních voleb vůbec největší propad, volilo je takřka o čtvrtinu méně voličů než v předchozích volbách v roce 2015.

„Před pěti lety ale vrcholila uprchlická krize, která právě Svobodným s jejich nacionalistickou politikou hodně pomohla. Nyní ale nehrálo uprchlictví ve volební kampani prakticky žádnou roli,“ řekla v rozhovoru pro INFO.CZ Veronika Janýrová z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia (WIIW).

Pragmatická volba

Podle Janýrové, která ve Vídni žije a volí, mohla výsledky současných voleb ovlivnit pandemie nového koronaviru. „Osobně se domnívám, že voliči tentokrát ve světle koronavirové hrozby rozhodovali více pragmaticky, nikoliv na základě emocí, nechtěli prostě se svými voličskými preferencemi příliš experimentovat,“ míní Janýrová.

Důkazem platnosti jejího tvrzení je fakt, že všechny čtyři první strany oproti předchozím volbám více či méně posílily, nacionalistická FPÖ, zmítaná nedávnými skandály, ale výrazně ztratila. Totálním neúspěchem skončil také pokus bývalého rakouského vicepremiéra Heinze-Christiana Stracheho o návrat do politiky na kandidátce nově založeného hnutí Team HC Strache.

Navzdory velkým očekáváním se Strachemu, který jako bývalý předseda FPÖ ze strany vystoupil a pokusil se oslovit vídeňské voliče se svou vlastní kandidátkou, nepodařilo dostat do zastupitelstva. Jeho hnutí získalo pouze 3,7 % hlasů a jen o 1,6 % překonalo například zisk nově založené Pivní strany (Bierpartei). Tu volila dvě procenta Vídeňanů.

Socialistická Vídeň?

Zajímavostí je přitom fakt, že vzhledem k vysokému počtu přistěhovalců, včetně těch ze zemí EU, a zároveň poměrně striktnímu volebnímu zákonu, mohly letos volit jen dvě třetiny stálých obyvatel Vídně ve voličském věku. Kvůli vysoké životní úrovni a vstřícné sociální politice je totiž Vídeň dnes nejrychleji rostoucím německy mluvícím městem, do kterého se kromě jiného stěhují i Češi. Získat rakouské občanství a volební právo v komunálních volbách ale není pro přistěhovalce vůbec jednoduché, jedná se o poměrně složitý a finančně nákladný proces.

Magnetem pro přistěhovalectví zůstává mimo jiné koncept takzvané „rudé Vídně“ (oficiální termín), zavedený právě sociálními demokraty ve městě už před sto lety. Koncept je založen na rozsáhlém komunálním vlastnictví bytů a podpoře bytové výstavby ze strany radnice. Ta ale zároveň výrazně ovlivňuje urbanismus města a nedovoluje, aby ve Vídni vznikaly na jedné straně čtvrti „suberbohatých“ a na druhé ghetta. I když výrazný podíl komunálního vlastnictví bytů a regulace nájemného mohou někomu připomínat časy socialismu, většina obyvatel Vídně je (i podle výsledků voleb) s tímto konceptem spokojena.

„Svou roli hraje také fakt, že Vídeň pravidelně vyhrává soutěže měst s nejvyšší životní úrovní na světě, v žebříčku mezinárodní společnosti Mercer vyhrála loni už podesáté za sebou,“ řekla INFO.CZ Janýrová. Za takových okolností to podle ní mají političtí rivalové vládnoucí sociální demokracie těžké. 

Otázkou tak jen zřejmě zůstává, s kým vídeňští sociální demokraté povládnou v příštích pěti letech. I když se nabízí pokračování koalice se Zelenými, určité šance dávají politologové i koalici SPÖ a hnutí Neos. Spojenectví ve stočlenném zastupitelstvu ale mohou sociální demokraté teoreticky uzavřít s každou ze čtyř stran, která se společně s nimi do zastupitelstva dostala. Koalici s FPÖ nicméně sociální demokracie předem vyloučila.

SDÍLET