Rusko ve středu nasadilo ve své konfrontaci s Evropou těžký kalibr. Poprvé od začátku invaze na Ukrajinu uzavřelo kohouty plynovodu – zatím na trase do Polska a do Bulharska. Zdůvodnilo to tím, že tyto země, respektive jejich plynárenské podniky, odmítají za ruský plyn platit v rublech, jak jim to v rozporu s platnými smlouvami nařídil začátkem dubna prezident Putin. Příští dny ukážou, zda jde jen o epizodu, která má prověřit evropskou soudržnost a případně vrazit klín mezi země EU, nebo o začátek tažení, na jehož konci bude Evropská unie bez ruského plynu - a Ruská federace bez evropských miliard.
Jak Polsko, tak Bulharsko se rozhodně odmítly podřídit požadavku Kremlu a platit v rublech. Ze všech evropských zemí, označovaných Ruskem jako „nepřátelské“, byly vybrány jako první, jež mají pykat. Jak jsou na tom ty ostatní?
Situace každé jednotlivé země je specifická, nicméně ještě během středy se objevily dosud nepotvrzené informace, že dovozci ze čtyř evropských zemí již přistoupili na ruské podmínky. Ty spočívají v tom, že si firma importující plyn z Ruska otevře účet o Gazprombanky, filiálky plynařského giganta Gazprom. Na tento účet pak platí za dodávky v eurech nebo v dolarech, přičemž si je vědoma, že tyto peníze jsou následně převáděny na ruble a odváděny Gazpromu, potažmo ruskému státu. Vedle testu evropské soudržnosti Kreml takto chce posílit domácí měnu.
Cynismus, nebo naivita?
Podle zdroje citovaného agenturou Bloomberg uzavřelo dohody o takových transakcích s Gazprombankou celkem deset dovozců plynu z EU; agentury píšou o podezření, že pocházejí z Německa, Rakouska, Maďarska a Slovenska, tvrdé důkazy však nemají. Pokud se tyto informace potvrdí, bude to fatální signál a půjde o zcela jasné porušení platných evropských sankcí zavedených proti Rusku v reakci na jeho ukrajinskou agresi, potvrdila ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prohlásila přímo: „Evropské firmy nesmí na tyto ruské požadavky přistoupit.“
Šéfka komise byla ve své první reakci tvrdě nekompromisní. Ruský krok vůči Polsku a Bulharsku je podle ní „bezdůvodný a nepřijatelný“; potvrzuje nespolehlivost Ruska jako dodavatele této klíčové energetické suroviny. Pokud budou Polsko a Bulharsko potřebovat plyn, ostatní členské země jim ho dodají, takže ruský postih se mine účinkem. Pro Kreml to bude další prohra, předpověděla von der Leyenová; bude to také předzvěst, že „éra ruských fosilních paliv v Evropě se chýlí ke konci“. Unie je podle ní na tuto možnost připravena, intenzivně pracuje na alternativách a také na vytvoření co nejvyšších zásob plynu v celé EU.
Je však postoj komise k ruským podmínkám takto jednoznačný? Podle serveru Politico na středečním zasedání velvyslanců členských zemí v Bruselu poukazovala řada z nich na nejasné, ba kontroverzní dobrozdání komise, podle něhož mohou evropské společnosti otevírat v Rusku účty pro placení za ropu a za plyn; je pak na Rusku, zda zaplacené částky převede na rubly, nebo ne.
