Evropu v posledních týdnech drtí energetická krize, která nemá obdoby. Milionům lidí reálně hrozí, že v zimě nebudou mít čím zatopit – ceny plynu totiž oproti začátku roku vzrostly až pětinásobně. A zatímco americké tankery se zkapalnělým plynem míří místo na starý kontinent do asijských přístavů, Evropa upíná zrak k sice dokončenému, ale stále nespuštěnému plynovodu Nord Stream 2 (NS2). Může pomoci vyřešit současnou krizi?
Pro část Evropanů je Nord Stream 2, plynovod natažený po dně Baltského moře, jen mocenským instrumentem Kremlu, pro jiné zase efektivním způsobem, jak zabezpečit energetické potřeby západní Evropy. Část pravdy, jak už to bývá, mají oba tábory. V současné energetické krizi jsou však aktuálnější jiné otázky: Co spuštění plynovodu zdržuje? Kdy můžeme první kubíky plynu očekávat? A zmírní plynovod aktuální energetickou krizi?
Plynovod byl po dvou a půl letech prací dostavěný před několika týdny – a od té doby německý regulátor stále zkoumá, zda splňuje veškeré náležitosti a regulace. Proces se přitom může protáhnout – v nepříznivém případě až do května příštího roku. Němci totiž mají na dokončení posudků čas do ledna 2022, následně však jejich rozhodnutí přezkoumá ještě Evropská komise, která může německé stanovisko hodnotit další čtyři měsíce. Zima a s ní i vyšší potřeby ruského plynu už tou dobou mohou být dávno pryč.
Jak vidí šance na včasné spuštění odborníci?
