Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozsudek v kauze množírny smrti, kde zvířata umírala ve vlastních výkalech: Důchodci dostali podmínky

Rozsudek v kauze množírny smrti, kde zvířata umírala ve vlastních výkalech: Důchodci dostali podmínky

Manželé Jiřina a Jaroslav Švecovi z Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku dostali za týrání psů podmíněné tresty. Psy nesmí chovat deset let. Při lednové domovní prohlídce našli veterináři v jejich domě přes 200 psů malých plemen, část v boxech a klecích. Psi byli podvyživení, znečištění a měli různá onemocnění. Okresní soud v Pelhřimově jim dnes oběma shodně uložil dvouletý podmíněný trest s odkladem na zkušební dobu tří let. Rozsudek není pravomocný.

Oběma manželům hrozilo vězení až na pět let. Státní zástupce Karel Majer pro ně navrhl podmíněný trest s přihlédnutím k tomu, že doposud nebyli soudně trestaní i vzhledem k jejich věku a finančním poměrům. Oba jsou v důchodu, ženě je 67 let a její muž je o rok starší. Manželé k soudu nepřišli. K rozsudku se nevyjádřil ani státní zástupce, který pro oba žádal o něco delší tresty a ustanovení dohledu.

Ve výpovědích, které přečetl soudce Jiří Zach, oba manželé tvrdili, že psy v posledních letech neprodávali. "Vymklo se nám to z kontroly," uvedla Švecová k chovu. Vypověděla, že dřív pracovala jako zdravotní sestra. S chovem psů v jejich domě prý začali před 35 lety, více jich měli před sedmi lety. "Nikdy jsem to nepočítala, netušila jsem, že máme přes 200 psů," uvedla chovatelka. S manželem se prý starali, jak mohli. Chov označila za své hobby. "Psy jsme neměli na prodej, posledního jsme prodali někdy před pěti lety," uvedla Švecová ve výpovědi.

720p 360p
Týráním zvířat k miliardovým výdělkům. Zisky jdou množírenské „mafii“ i domácím chovatelům

Podle rozsudku oba manželé chovali ve svém domě ve špatných podmínkách nejméně 218 psů. Drželi je v prostorách znečištěných výkaly s nedostatkem světla, nezajistili jim odpovídající veterinární péči, venčení ani výživu. V klecích a plastových boxech drželi nejméně 90 psů. "Tímto způsobem péče soustavně a dlouhodobě ohrožovali život všech chovaných psů, čímž nejméně 129 psům způsobili těžké poškození zdravotního stavu," řekl soudce Jiří Zach. Jeden pes uhynul a nejméně osm psů se nedalo vyléčit. Zákaz chovu psů manželům soud stanovil na nejdelší možnou dobu.

Při domovní prohlídce se majitelka psů vzdala. Postaraly se o ně útulky.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1