Stát našel vodní plochy pro uložení kůrovcového dřeva, seznam ale tají | info.cz

Články odjinud

Stát našel vodní plochy pro uložení kůrovcového dřeva, seznam ale tají

Ministerstvo zemědělství už vytipovalo vodní plochy, kde by mohlo být dočasně uložené dřevo, které se vytěžilo v důsledku kůrovcové kalamity. Seznam těchto míst ale ministerští úředníci tají. Důvodem může být obava, aby už předběžný záměr uložení dřeva nevyvolal paniku mezi rekreanty, rybáři a obecně lidmi v okolí vodních nádrží.

V celém procesu hledání vhodného „vodního úložiště“ pro kalamitní dřevo jde o obrovské peníze. „Ponoření pod vodu“ je dnes podle odborníků vlastně jedinou možností, jak zachovat v dobré kvalitě desetitisíce pokácených kmenů, pro které vlastníci lesů nemají odbyt. Podobně uchovávali dřevo po kalamitách před 100 lety i naši předci a v někde, například ve Skandinávii, Francii nebo v Bavorsku se tak děje dodnes. 

Kmeny se prakticky ihned po pokácení „naházejí“ do vody, díky čemuž kvalita dřeva zůstane poměrně dlouho stejná. Na suchu naopak začíná pokácené dřevo v řádu dnů nejprve modrat a později se v něm kvůli vysychání objeví prasklinky. „Když pak takový kmen přivezete na pilu, už není použitelný prakticky na nic jiného než na zpracování v papírnickém průmyslu nebo jako energetická surovina,“ řekl už dříve INFO.CZ předseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků Tomáš Pařík.

Vlastníci lesů proto společně se zpracovateli vyzvali stát, aby vzhledem k pokračující kalamitě zvážil možnost „státní pomoci“ při uskladnění dřeva do vody. Odborníci jen pro letošek odhadují zejména kvůli kůrovci objem vynucené těžby v českých lesích na 40 milionů kubíků, což je zhruba 2,5krát víc, než se těžilo za „normálních“ podmínek. 

Pokud se nepodaří velkou část pokáceného dřeva konzervovat pod vodou, může až pět milionů metrů krychlových kvalitního řeziva skončit za mnohem nižší cenu v kamnech nebo v papírnách. A to nehledě na předpoklad, že po konci kalamity bude dřeva v Česku naopak nedostatek.

Ministerstvo zemědělství se ale k podpoře „vodních úložišť“ zatím staví velmi opatrně. Dosud jen vypracovalo seznam vodních ploch ve vlastnictví státu, které by eventuálně pro uložení dřeva přicházely v úvahu. Vlastníci lesů, včetně státního podniku Lesy ČR spravujícího polovinu lesních podniků v zemi, si však musejí veškeré potřebné „náležitosti“ a povolení vyjednat s vodohospodáři a dalšími úřady sami, stát žádný „zásah“ nechystá. A to i přesto, že jde z podstatné části o zachování kvality „státního“ dřeva.

„Vlastníci dřeva si v případě zájmu budou provozovat příslušné sklady sami, na vlastní odpovědnost a na vlastní náklady. Všechny podmínky, jak s vlastníky vodních ploch, tak vlastníky pozemků a dotčenými orgány státní správy si budou proto také vyřizovat sami, stejně jako u jiných technologií a investic sloužících jejich podnikání,“ napsal INFO.CZ mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Platí to podle něj i pro Lesy ČR, které mají vlastní právní subjektivitu.

Vypracovaný seznam vytipovaných vodních ploch ve vlastnictví státu ministerstvo zatím zveřejnit nehodlá. Údajně to není možné do doby, než bude jisté, o jakou plochu budou mít vlastníci dřeva skutečný zájem. „Pak by se ke každé vodní ploše musel nejdříve vyjádřit její vlastník, případně správce a vodoprávní úřad. Ti by potom museli nastavit konkrétní parametry pro případné využití plochy,“ vysvětluje postup Bílý.

Někteří dřevozpracovatelé ale tvrdí, že ministerstvo se prostě bojí rozhodnutí, které by se mohlo stát terčem tvrdé kritiky rekreantů, rybářů a dalších zájmových skupin kolem vody. A proto raději nechává odpovědnost na vlastnících lesů a vodohospodářích a volí cestu zdlouhavého byrokratického procesu, který taky nemusí mít konec. „Voda je dnes velmi citlivé téma. Na druhou stranu by ale mělo být přece ve státním zájmu, aby se co nejvíce dřeva zpracovaného kvůli kůrovci podařilo uchovat v co nejvyšší kvalitě doma,“ řekl INFO.CZ jeden ze dřevozpracovatelů, který si ale přeje zůstat v anonymitě.

Podle něj platí, že čím déle se bude řešit v jakých vodních plochách dřevo zakonzervovat, tím více původně kvalitního dřeva bude končit jako palivo nebo maximálně jako levná surovina na vývoz do Číny. Například vedení Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL) má ale pro váhavost ministerstva zemědělství přece jen větší pochopení. „V případě ukládání pod vodu se jedná se o takové řešení problému s momentálním nadbytkem dřeva, s kterým dnes nemá v Česku nikdo takřka žádné zkušenosti. To je stoletá záležitost,“ řekla INFO.CZ tajemnice SVOL Marie Růžková.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud