Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stoupenci rasistického hnutí poškodili památník v Letech. Na webu šíří nenávist a znevažuje romský holocaust

Stoupenci rasistického hnutí poškodili památník v Letech. Na webu šíří nenávist a znevažuje romský holocaust

Policie vyšetřuje poškození památníku v Letech u Písku. Kolem 20. května se tam objevily tabule s urážlivými nápisy o Romech. Na místě byl za druhé světové války romský koncentrační tábor. „Případ prověřujeme, zatím nebyl nijak kvalifikován, ale mohlo by se jednat o výtržnictví,“ řekla ČTK policejní mluvčí Kamila Čuřínová Ingrišová. Podle Muzea romského kultury, které areál v Letech převzalo, nevznikla žádná materiální škoda.

„Vnímáme to jako škodu morální,“ řekl ČTK Luboš Strašák z muzea. Zatím nechtěl předjímat, jak bude muzeum postupovat. „Počkáme na to, jak policie případ vyhodnotí a podle toho se rozhodneme,“ uzavřel.

Na případ upozornil web Romea.cz, podle kterého je na tabulích nápis: „Památník věnovaný historicky posledním pracujícím Romům na území České republiky“. Romea píše, že cedule na památník umístil nacionalistický spolek My proti všem, na webu se k umístění nápisů hlásí autoři webu pod hlavičkou „politicko-filozofického hnutí první republika“.

„Tímto PROJEKTEM chceme poukázat na absurditu, kdy se tu vkládá půl miliardy korun do NEČESKÉHO ETNIKA, které s největší pravděpodobností za celou svou existenci u nás, (1918-2018), tolik peněz ani neodvedlo do státního rozpočtu!,“ stojí na webu včetně verzál.

Poblíž místa bývalého koncentračního tábora nyní stojí vepřín. Vláda nedávno rozhodla o jeho vykoupení. Areál převzali začátkem dubna zástupci Muzea romské kultury, stát za něj firmě Agpi, jíž vepřín patřil, zaplatí 450,8 milionu Kč, 80 procent částky už firma dostala. Podle ředitelky muzea Jany Horváthové bude vepřín do konce roku zbourán, demolice vyjde odhadem na 110 milionů Kč. Na místě vznikne památník romského holokaustu.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Nejde o první událost tohoto charakteru podobného charakteru, koncem února někdo k pomníku romského holokaustu položil prasečí hlavu.

1080p 720p 360p
Reportáž Anety Černé z Let u Písku

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1