Cestování po Evropě v čase korony? Členské státy se dohodly na novinkách

 FOTO: Reuters

Karel Barták

09. 10. 2020 • 20:37
Zpočátku to vypadalo jako hračka: sladit základní pravidla pro cestování uvnitř Evropské unie v době koronavirové pandemie. Německo jako předsedající země EU nepochybovalo, že se to podaří pár dní poté, co Evropská komise předložila 4. září svůj návrh. Jenže rozdíly v přístupech jednotlivých zemí, odlišné pohledy na barevné semafory, způsoby testování, karantény, výpočty úrovně nákazy a podobně jednání značně zkomplikovaly. Přispěla k tomu i postupující druhá vlna pandemie, která sváděla k zavádění dalších národních restrikcí bez ohledu na sousedy či zbytek Evropy. Teprve dnes se velvyslanci členských zemí po dlouhé sérii schůzek domluvili na znění dokumentu, který by ministři měli příští týden schválit jako doporučení pro vlády sedmadvacítky.

Klíčovým bodem dohody je vytvoření jednotného „semaforu“ o čtyřech barvách, přičemž každá z nich – červená, oranžová, želená a šedá – bude znamenat totéž od Portugalska po Estonsko. Červená barva bude platit pro region, kde se míra nákazy pohybuje posledních 24 dní nad 50 osob ze 100 000 a podíl pozitivních testů přesahuje čtyři procenta. Anebo pokud počet nakažených za poslední dva týdny přesahuje 150 ze 100 000. 

Každý by tak měl vědět, za jakých podmínek se může cestovat z červené země nebo regionu do zelené a naopak, co lze chtít po lidech přijíždějících z šedé oblasti do oblasti oranžové a tak dále. Dosavadní chaos by měla nahradit sice složitá, ale přece jen pravidla. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDPC) bude semafor aktualizovat každý týden na základě informací z členských států. 

Jednání se zadrhla na otázce, zda při cestování z rizikových oblastí nařizovat karanténu, nebo zda dát přednost povinnému testování po příjezdu, jak navrhovala komise a jak si to také přály letecké společnosti. Zde se vlády nedohodly a budou si to nadále dělat po svém, přičemž dokument je nabádá, aby v každé fázi spolupracovaly. Podle komise by stačilo testovat nebo izolovat lidi přijíždějící z červených oblastí, konečný text však umožňuje totéž aplikovat i na cestující z oblastí oranžových. Bez jakéhokoli omezení by se mělo cestovat mezi zelenými oblastmi.

Vyjednávání mezi členskými zeměmi se stalo dobrou ukázkou toho, jak se v okamžiku krize každá vláda soustředí především na „svůj píseček“ a zapomíná na okolní svět. „Naráželo se hlavně na to, jak měřit výskyt nákazy. Zda ten, kdo víc testuje a má tedy vyšší výskyt nemoci, by za to měl být vlastně trestán. Zda by kritériem měla být smrtnost, která je v některých zemích vyšší i při stejném testování, nebo jen výskyt pozitivních případů,“ vylíčil úskalí diplomatický zdroj v Bruselu. „Každý má trochu jiný systém, trochu jiný způsob hlášení, každý se na to dívá z hlediska vlastních momentálních problémů.“

Na úrovni EU se přitom vůbec neřešilo, zda, kdy a kde se mají nosit roušky, kolik lidí se může scházet ve vnitřních či vnějších prostorách, zda se mají zavírat školy, bary nebo sportoviště a tak dále. Tato opatření zůstávají stoprocentně v kompetenci vlád, jejich zdravotních a hygienických orgánů. Evropské instituce mají v popisu práce hlídat svobodu volného pohybu v evropském prostoru, takže začnou konat, jakmile dochází k jeho omezení, ale i zde si vlády často dělají, co chtějí. „Od začátku pandemie se ukazuje, že jen minimální pravomoc EU v oblasti zdravotnictví je vlastně v rozporu s její povinností zajišťovat volný pohyb osob a zboží v rámci společného trhu,“ míní zmíněný zdroj.

Doporučení, které dnes velvyslanci schválili kvalifikovanou většinou, definuje také „nezbytné“ případy, kdy restrikce pro cestování neplatí. Tento volnější režim je vyhrazen pro osoby vykonávající kritické činnosti, jako jsou zdravotníci a hasiči, ale také pro pendlery a sezónní pracovníky, řidiče kamionů a dopravce, studenty a stážisty dojíždějící každý den přes hranice, ale i pro osoby, které cestují ze závažných rodinných nebo pracovních důvodů, pro diplomaty a osoby pracující pro mezinárodní organizace, pro námořníky, novináře a také pro ty, kdo pouze tranzitně projíždějící. Samozřejmě platí, že žádná země nesmí bránit návratu svých občanů nebo těch, kdo na jejím území mají trvalý pobyt. Doporučení také nabádá vlády, aby jakoukoli změnu barvy svých regionů na evropském semaforu hlásily 48 hodin předem. Podle jarní zkušeností tato lhůta obvykle stačí, aby lidé buď změnili své cestovní plány nebo se přemístili z jednoho regionu do druhého podle toho, jaké důsledky bude změna barvy mít. 

Částečné sladění je určitě dobrý krok ke zmírnění cestovního zmatku, který kvůli covidu-19 v Evropě panuje.  Na schůzi ministrů se už nečeká podstatnější debata. Než vstoupí v platnost, je namístě ještě jednou připomenout pár zásad a principů, na které začínáme po osmi měsících epidemie v Evropě zapomínat – a která ostatně text obsahuje. Tak například to, že volný pohyb a pobyt po území EU je základním právem občanů Evropské unie. A že jakékoli jeho omezení musí být velmi dobře zdůvodněno potřebou ochránit veřejné zdraví a nesmí trvat déle, než je ze zmíněného důvodu nezbytně nutné. Nikdo nesmí být diskriminován či zvýhodňován, tedy národní opatření platí stejně pro občany všech ostatních zemí EU. A při aplikaci omezení, například karantény nebo povinného testu, se nevychází ze státního občanství cestující osoby, ale z toho, kde pobývala v posledních dvou týdnech.

SDÍLET