Evropská unie urychleně vymýšlí nástroje a mechanismy, jak čelit případnému úplnému zastavení dodávek ruského plynu. To, co se ještě nedávno jevilo jen jako zlý sen nebo vzdálená hrozba, se nyní otisklo do zcela reálných a hodně blízkých termínů. Sílí očekávání, že plánovaná odstávka plynovodu Nord Stream I, která má začít 11. července, se protáhne podle ruské libovůle – prezident Vladimir Putin má dost důvodů se Evropě mstít za ekonomické sankce a vojenskou podporu Ukrajiny; tato forma by byla určitě nejcitelnější.
Komisařka Kadri Simsonová, která má energetiku na starosti, považuje tuto perspektivu za reálnou. „Udělali jsme hodně práce, abychom se na to připravili. Nyní je na čase přejít na vyšší obrátky,“ řekla po zasedání ministrů členských zemí odpovědných za energetiku. Měla na mysli schválení nařízení, které členské státy zavazuje k naplnění zásobníků zemního plynu na 80 procent před příští zimou, ale také další kroky, kterými by měla unie ruskému nepřátelskému kroku čelit jako celek.
Komise komplexní plán takových opatření urychleně připravuje a předloží ho červenci. Souběžně vyjednává jménem celé EU kontrakty na dodávky zkapalněného zemního plynu; zatím pokročila s USA a s Norskem.
Rusko dosud zastavilo dodávky plynu do Polska, do Bulharska a do Dánska. Plynovod Jamal vedoucí přes Polsko je mimo provoz. Pokud se zastaví Nord Stream I, bude ohroženo nejen Německo, ale všechny země, kam plyn proudí touto cestou, včetně Česka. Základní regulace ze strany EU je proto namístě, stejně jako bilaterální jednání.
Pokud dojde k útlumu spotřeby například pro některá průmyslová odvětví, mělo by se to dít koordinovaně, aby nevznikaly situace zvýhodňující některé země. Podobně by se mělo na úrovni EU jednat s Gazpromem v případě, že bude pouštět plyn „po troškách“ ve snaze vyšponovat ceny co nejvýše – Rusku by určitě vyhovovalo, aby se EU dostala do úzkých, ale také by chtělo co nejvíc vydělávat na velmi omezených dodávkách.
Pokud dojde k prudkému poklesu dovozu ruského plynu a souběžně k jeho výraznému zdražení (po moři dovezený zkapalněný plyn je logicky podstatně dražší), soustředí se tlak na výrobu elektřiny a také na její cenu. Na okraji ministerské schůzky v Lucemburku podepsali ministři šesti zemí – Německa, Česka, Rakouska, Maďarska, Polska a Slovenska – memorandum, ve kterém se zavazují, že budou spolupracovat při předvídání problémů i při jejich řešení. Zmiňovaná opatření zahrnují spouštění rezerv a záložních zdrojů ve prospěch sousedů, sledování poptávky a nabídky, výměnu informací i zařízení, konzultace, ale také akce vůči veřejnosti zaměřené na úspory elektrické energie.
