KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Prázdné ulice bruselské Evropské čtvrti a stejně tiché nekonečné chodby úřadoven po jejich březích nedávají nijak tušit, že pod tímto mrtvým povrchem tepe intenzivní život evropských institucí, které se nejen dokonale přizpůsobily koronavirové době, ale jaly se ji přímo a čelně řešit. Vzaly na sebe úkoly, které přinesla pandemie, a to navíc k běžné práci. Není divu, že si spousta eurokratů stěžuje, že pracují sice z domova, ale víc než kdykoli předtím.
Evropská komise se zabývá primárně hospodářskými a sociálními dopady pandemie, což má jaksi v popisu práce. Už na jaře zmobilizovala miliardy eur, například na zmírnění rizika nezaměstnanosti (nástroj SURE), uvolnila pravidla pro poskytování státních podpor, schválila flexibilní využití peněz zbývajících na kontech strukturálních fondů a aktivovala tzv. únikovou doložku v rámci paktu stability a růstu, tedy dodatečné peníze zejména pro země eurozóny. Vrcholem jejího snažení a výrazným politickým úspěchem bylo pak schválení fondu obnovy (oficiálně Next Generation Europe) ve výši 750 miliard eur na červencovém summitu EU. Německé předsednictví si tak vytvořilo předpoklady pro úspěšný půlrok v čele EU. Ačkoli ani fond obnovy, ani s ním propojený sedmiletý rozpočet (1,14 bilionu eur) nejsou ještě pod střechou, sotva se najde taková politická síla, která by tyto úspěchy zmařila, zvlášť na pozadí postupující druhé vlny pandemie.
EU se však napřela i tam, kde a priori mnoho pravomocí nemá, a vlády kupodivu neprotestovaly. Proč by to také dělaly, když Evropská komise (s jejich souhlasem a jejich jménem) nakoupila od firmy Gilead 33.380 dávek remdesiviru, jediného schváleného léku účinně oslabujícího působení covidu-19, a rozdělila je mezi potřebné členské státy včetně Česka. Vzápětí podepsala zakázku na dalších 500.000 dávek. Navázala tak na jarní a letní zakázky ochranných pomůcek, plicních ventilátorů, testovacích sad a laboratorního zařízení za 3,3 miliardy eur, které jsou k dispozici členským státům. V očekávání věcí příštích rozběhla nabídkové řízení pro společný nákup 27 druhů pomůcek potřebných pro masové očkování.
Ačkoli sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v březnu předpovídala, že vakcína proti covidu-19 by mohla být k dispozici do konce roku, dnes už se nikdo věštit neodvažuje. Exekutiva EU však navázala už od jara kontakt s řadou farmaceutických firem, které na vývoji vakcín pracují. Se třemi z nich uzavřela již, opět jménem členských zemí, dohody na dodávky stovek milionů dávek budoucích látek. S dalšími ukončila předběžná jednání a chystá pevné smlouvy. Zdůrazňuje, že jakákoli vakcína používaná v prostoru EU musí být nejprve schválena Evropskou lékařskou agenturou. Posléze bude očkování zahájeno, a to přesně podle očkovací strategie schválené už v červnu.
