Evropská unie se zmobilizovala proti covidu

 FOTO: Reuters

Karel Barták

20. 10. 2020 • 16:15
KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Prázdné ulice bruselské Evropské čtvrti a stejně tiché nekonečné chodby úřadoven po jejich březích nedávají nijak tušit, že pod tímto mrtvým povrchem tepe intenzivní život evropských institucí, které se nejen dokonale přizpůsobily koronavirové době, ale jaly se ji přímo a čelně řešit. Vzaly na sebe úkoly, které přinesla pandemie, a to navíc k běžné práci. Není divu, že si spousta eurokratů stěžuje, že pracují sice z domova, ale víc než kdykoli předtím.

Evropská komise se zabývá primárně hospodářskými a sociálními dopady pandemie, což má jaksi v popisu práce. Už na jaře zmobilizovala miliardy eur, například na zmírnění rizika nezaměstnanosti (nástroj SURE), uvolnila pravidla pro poskytování státních podpor, schválila flexibilní využití peněz zbývajících na kontech strukturálních fondů a aktivovala tzv. únikovou doložku v rámci paktu stability a růstu, tedy dodatečné peníze zejména pro země eurozóny. Vrcholem jejího snažení a výrazným politickým úspěchem bylo pak schválení fondu obnovy (oficiálně Next Generation Europe) ve výši 750 miliard eur na červencovém summitu EU. Německé předsednictví si tak vytvořilo předpoklady pro úspěšný půlrok v čele EU. Ačkoli ani fond obnovy, ani s ním propojený sedmiletý rozpočet (1,14 bilionu eur) nejsou ještě pod střechou, sotva se najde taková politická síla, která by tyto úspěchy zmařila, zvlášť na pozadí postupující druhé vlny pandemie.

EU se však napřela i tam, kde a priori mnoho pravomocí nemá, a vlády kupodivu neprotestovaly. Proč by to také dělaly, když Evropská komise (s jejich souhlasem a jejich jménem) nakoupila od firmy Gilead 33.380 dávek remdesiviru, jediného schváleného léku účinně oslabujícího působení covidu-19, a rozdělila je mezi potřebné členské státy včetně Česka. Vzápětí podepsala zakázku na dalších 500.000 dávek. Navázala tak na jarní a letní zakázky ochranných pomůcek, plicních ventilátorů, testovacích sad a laboratorního zařízení za 3,3 miliardy eur, které jsou k dispozici členským státům. V očekávání věcí příštích rozběhla nabídkové řízení pro společný nákup 27 druhů pomůcek potřebných pro masové očkování.

Ačkoli sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v březnu předpovídala, že vakcína proti covidu-19 by mohla být k dispozici do konce roku, dnes už se nikdo věštit neodvažuje. Exekutiva EU však navázala už od jara kontakt s řadou farmaceutických firem, které na vývoji vakcín pracují. Se třemi z nich uzavřela již, opět jménem členských zemí, dohody na dodávky stovek milionů dávek budoucích látek. S dalšími ukončila předběžná jednání a chystá pevné smlouvy. Zdůrazňuje, že jakákoli vakcína používaná v prostoru EU musí být nejprve schválena Evropskou lékařskou agenturou. Posléze bude očkování zahájeno, a to přesně podle očkovací strategie schválené už v červnu.

V mezidobí žádá komise vlády, aby zajistily kapacity pro plošné očkování, včetně lékařských a ochranných pomůcek, a pro skladování i dopravu různých druhů vakcín, které budou vyžadovat různé zacházení. Ujišťuje je, že očkování začne pro všechny stejně, za rovných podmínek, a že počet dávek pro každou zemi bude v každé etapě záviset na počtu obyvatel. Považuje za nezbytné, aby se v první vlně očkovaly přednostně vybrané skupiny obyvatel a doporučuje, aby to byly tyto: zdravotnický personál, senioři, zdravotně ohrožení lidé, lidé v nezbytných profesích, lidé, kteří nemohou v práci dodržovat rozestupy a sociálně znevýhodnění jedinci. Každá vláda si může tento seznam zajisté upravit, nebo se ho vůbec nedržet.

Komise také nabádá členské státy, aby zajistily, že lidé budou ochotni se nechat očkovat. Ačkoli se to vzhledem k závažnosti choroby jeví nepravděpodobně, v Evropě přibývá lidí, kteří zpochybňují informace o pandemii, považují ji za trik, výmysl nebo spiknutí, a věří konspiračním teoriím kolujícím na sociálních sítích. Titíž lidé dopředu očkování odmítají, a připojují se tak ke zlomku populace, která a priori nesouhlasí s jakýmkoli očkováním.

Vzhledem k povaze koronaviru je žádoucí, aby očkování absolvovalo co nejvíce lidí, jakmile bude k dispozici. Komise proto působí ve dvou směrech. Zaprvé ujišťuje, že na trh nebude vpuštěna žádná vakcína bez důkladného odzkoušení na velkém vzorku dobrovolníků, a to jak z hlediska vedlejších účinků, tak z hlediska efektivní ochrany proti koronaviru. Zadruhé pak pracuje s firmami, které spravují sociální sítě, a s velkými reklamními kancelářemi, aby hlídaly obsah a bránily šíření konspiračních teorií. Místopředsedkyně komise Věra Jourová si pochvaluje, že Facebook, Twitter, Google a další pomalu přistupují na požadavky komise. 

„Naše působení už přineslo konkrétní a měřitelné výsledky v podobě větší viditelnosti spolehlivých zdrojů informací a také nových nástrojů, které umožňují kriticky hodnotit obsah umísťovaný online a hlásit případná zneužití,“ uvedla Jourová. Komise dává konkrétní čísla, například 155 milionů shlédnutých článků zveřejněných organizacemi, které pro EU prověřují fakta, díky jejich podpoře vyhledávačem Google za první polovinu roku 2020. Nebo 10 milionů stažení seriózní každodenní svodky informací na portálu LikedIn. Nijak naopak nevyčísluje přetrvávající nedostatky. „Potřebujeme ještě větší transparentnost a odpovědnost, práce zdaleka nekončí,“ upozornila Jourová.

Evropská komise sice nemá zdravotnické pravomoci, ale je jejím úkolem hlídat svobodný pohyb na společném trhu, a to včetně pohybu osob. Na jaře se rozčilovala, když vlády začaly jednostranně zavírat hranice a omezovat cestování cizinců i vlastních občanů. Od léta se pak snaží aspoň nějak sladit národní opatření, aby lidé věděli, kam mohou a nemohou jet a co se stane, když se někam vydají. Předsedajícímu Německu se povedlo prosadit návrh na harmonizaci barev evropského semaforu, takže aspoň máme jasno, co znamená červená, co oranžová a co zelená. Zatím si však členské země ani vzájemně automaticky neuznávají testy, ani nemají stejná pravidla pro kritéria testování nebo povinné karantény, ba ani nemají stejnou délku karantény. Lídři se na posledním summitu v půli října dohodli, že toto všechno chtějí udělat – jenže od politického pokynu ke konkrétnímu technickému výsledku může být dlouhá cesta. Komise má tento týden předložit další návrhy, aspoň pro Schengenský prostor.

Do zápasu s epidemií jsou v podstatě zapojeni všichni. Do Bruselu se sbíhají hlášení o situaci ve vědě, ve školství, v domovech pro seniory, v kultuře, ve sportu, ve službách všeho druhu. Po zpracování se vracejí do hlavních měst, kde si tak mohou udělat lepší obrázek o tom, co se děje jinde a jak si tam počínají. Komise také hledá cesty, jak finančně a podle pravidel podpořit zdravotnictví, které je normálně zcela v národní kompetenci. Tak například financuje pro lékaře a zdravotníky školení v intenzivní péči. Na jaře se všechna pozornost soustředila na materiál, tedy respirátory, plicní ventilátory, kyslíkové přístroje. Poněkud méně se myslelo na to, že v okamžiku prudkého nárůstu nemocných nestačí mít vybavené postele, ale musí k nim být proškolený personál. „Na to se soustřeďujeme nyní. Nemůžeme si dovolit nechat se zaskočit podruhé,“ vysvětluje profesor Maurizio Cecconi, zvolený předseda Evropské společnosti medicíny intenzivní péče (ECIM), která nabízí všem nemocnicím v EU do konce roku bezplatné proškolení specialistů na intenzivní péči, a to online ve všech jazycích, za použití nejmodernějších digitálních prostředků.

Premiéři členských zemí se minulý týden dlouze věnovali boji proti pandemii, ale spoustu času strávili také diskusí o klimatu a snižování škodlivých emisí do roku 2030. Předvedli tak, že nezapomínají na velké priority, které si vytyčili před rokem, což je důvod k optimismu. Zdá se, že je vše nastaveno tak, aby EU a její členové byli vybaveni pro zvládnutí druhé vlny a aby díky fondu obnovy nedopustili krachy ekonomik. Znamenalo by to, že Evropa dokáže, navzdory koronavirové odbočce, napřít energii na budoucí globální výzvy.

SDÍLET