Evropské vlády nadále většinově podporují společný postup proti pandemii koronaviru a respektují centrální úlohu Evropské komise při schvalování a objednávání vakcín, znepokojuje je však stále víc pomalý postup očkování. Tváří v tvář novým mutacím covidu a obavě, že se může objevit podoba odolná vůči stávajícím vakcínám, naléhají na urychlení výroby a na odstranění všech případně ještě existujících byrokratických překážek zpomalujících distribuci dostupných dávek a schvalování dalších. Vyplývá to z výroků předsedů Evropské rady a Evropské komise Charlese Michela a Ursuly von der Leyenové na závěr čtvrtečního videosummitu i z toho, co prosáklo do národních médií od šéfů států a vlád, kteří se online sezení zúčastnili.
Pokračující vysoký výskyt nákazy a šíření nakažlivější britské mutace covidu vyvolávají potřebu zpřísňovat kontroly na vnitřních hranicích EU a zavádět zákazy cestování, přičemž každá země k tomu přistupuje jinak; EU se zde pokouší o minimální společná pravidla. Například belgický premiér Alexander de Croo by nejradši lidem docela zakázal překračovat hranice, aby se nevraceli s „virem v zavazadlech“. Většina však byla pro jemnější přístup – hranice by měly zůstat otevřené s tím, že lze kdykoli omezit „nikoli nezbytné cestování“, shrnul Michel. Nic však nenasvědčuje tomu, že by pro termín „nikoli nezbytné“ existovala společná definice.
Shoda panovala také kolem návrhu komise přidat do evropského „semaforu“ další barvu, a to temně červenou, pro regiony s nejvyšším výskytem nákazy. EU loni zavedla tři kategorie barev, od zelené přes oranžovou až po červenou. Jenže v době, kdy je většina členských zemí červená, vyvstala potřeba diferencovat mezi nimi podle míry závažnosti. Evropská komise předloží konkrétní návrh v pondělí, včetně přesných kritérií pro temně červenou – mělo by to být tak, že lidé přijíždějící z takového regionu, tedy za současné situace zřejmě i České republiky, by se museli prokázat čerstvým testem nebo nastoupit do karantény.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zopakoval svůj návrh, aby EU zvážila zavedení jednotného očkovacího osvědčení, které by usnadnilo pohyb lidí a umožnilo jim cestovat na dovolenou do turistických destinací, jako je Řecko. Celkem logicky ho podpořily další jižní země silně závislé na cestovním ruchu, jako Malta a také předsedající Portugalsko. Do hloubky však tato debata nešla – bylo vidět, že většině státníků dělá momentálně pandemie jiné starosti, než je spekulace o dovolené na řeckých plážích.
Mitsotakis uznal, že osvědčení by mělo smysl až v okamžiku, kdy očkování obyvatelstva významně pokročí, nicméně by se už nyní mělo jednat o technických náležitostech takového evropského dokumentu i o jeho využití – k lékařským, ale postupně i jiným účelům. Argument, že by bylo diskriminační zvýhodňovat očkované lidi před ostatními, podle něj neobstojí, protože většina zemí už svými národními restrikcemi tak či onak diskriminuje určité kategorie vlastního obyvatelstva nebo cizinců. Evropská komise ostatně slíbila, že do konce ledna navrhne, jak by mělo takové očkovací osvědčení vypadat.
Lídři evropských zemí žehrali na pomalý postup očkování a navrhovali způsoby, jak ho uspíšit. Nejenže naléhali na urychlené schválení třetí látky, od firmy AstraZeneca, ale přimlouvali se za její distribuci ještě před schválením, aby v okamžiku, kdy dostane zelenou od Evropské lékové agentury (EMA) a Evropské komise, byla již připravena k použití v očkovacích místech. Tento požadavek hájil podle diplomatů i francouzský prezident Emmanuel Macron. Diskuse ovšem nešla tak daleko, aby se zvažovalo, co by takový postup znamenal pro váhu a pověst EMA, kdyby její konečný souhlas byl brán jen jako pouhá formalita.
Na paškál si účastníci vzali také farmaceutickou firmu Pfizer za to, že přechodně polevila ve výrobě a dodávkách pro Evropu. Ačkoli to zdůvodnila potřebou upravit provoz v belgické továrně přecházející na vyšší kapacitu, Itálie zvažuje podání žaloby. Podle Michela je jasné, že všechny vlády chtějí rychlejší očkování a že firmy, s nimiž komise uzavřela dohody o dodávkách, musí nutně splnit své závazky.
Do světového kontextu se pokusila momentální evropskou netrpělivost uvést von der Leyenová. Připomněla, že zatímco v Evropě se očkuje, v chudších rozvojových zemích nikoli. „Je globální poptávka, a tudíž nedostatek,“ uvedla s tím, že EU by měla mít na paměti také potřeby zbytku světa. Šéfka komise očekává, že EU bude mít záhy víc vakcín, než kolik bude potřebovat – stále očekává, že se podaří do léta naočkovat 70 procent obyvatelstva 27 zemí unie. Až k tomu dojde, bude se EU moct o své zásoby podělit s ostatními potřebnými, uvedla. Podle dostupných zdrojů se nedočkala významného ohlasu – při 453 000 mrtvých a přeplněných nemocnicích není moc pravděpodobné, že by se vlády byly ochotny vzdát a priori části budoucích dodávek vakcín, dokud na ně žádostivě čekají jejich občané.
