Jourová: Čas na gentlemanské dohody s provozovateli sociálních sítí se chýlí ke konci

Karel Barták

26. 11. 2020 • 13:05
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové má za sebou první rok v úřadu. Ambiciózní plány absolutně poznamenala koronavirová pandemie. Jak uplynulé měsíce a reakci Evropy na bezprecedentní situaci hodnotí komisařka Věra Jourová? A co ze své pozice chystá vůči provozovatelům sociálních sítí, které mnohdy slouží jako kanál pro dezinformace a konspirační teorie?

Měla jste možnost sledovat styl práce, nasazení, orientaci, ale i náladu v týmu Jeana-Clauda Juckera a Ursuly von der Leyenové. Jak byste je srovnala, jaké vidíte plusy a mínusy? 

Oba jsou velmi zkušení a schopní lidé na správném místě, schopni zvládat krizové situace a obrovský nápor práce a stresu. K rozhodování na takové pozici je třeba mít nadhled, zkušenost a velkou vnitřní sílu. Práce s Jean-Claude Junckerem pro mě byla nesmírně poučná například v tom, že nebyl člověkem velkých gest a velkých slov, ale když něco řekl nebo udělal, mělo to velkou váhu. Byl jak formální, tak neformální autoritou. Koneckonců po 19 letech v pozici premiéra měl velký univerzální záběr. Zároveň velmi obdivuji stávající šéfku Ursulu von der Leyenovou, její způsob práce, která je hodně týmová a otevřená pro komunikaci. Její vize Evropy založené na spolupráci a jasných společných cílech přichází ve správnou chvíli. A mimochodem jsem ráda, že tak vysoký post obsadila žena. Může tak sloužit jako vzor pro mnoho dalších žen, které se mohou uplatnit v politice. 

Líbilo se mi, když do projevu o Stavu unie dala velkou dávku emocí a naděje, kterou teď všichni potřebujeme. Myslím, že ženy jsou obdařeny zvláštním typem empatie, kterou v politice potřebujeme, zvlášť v období krize.

Koronavirová epidemie citelně ovlivnila obsah práce Evropské komise, ale nevykolejila ji. Ve kterém okamžiku jste si skutečně uvědomili hloubku a dosah této krize? Myslíte, že mělo smysl roubovat velké priority jako klima či digitalizaci na kroky zacílené na dopady koronavirové krize? Neoslabuje se tím jedno i druhé?

Rozhodně se tyto různé ambice vzájemně neoslabují. Po koronavirové krizi nastane fáze oživování ekonomiky. Není přece vyloučené v této fázi zároveň řešit digitalizaci, zlepšení klimatu, vzít to jako příležitost. Tyto výzvy prostě musíme vyřešit a můžeme je vyřešit zároveň. Ráda bych připomněla, že pod pojmem klimatické reformy se skrývá i významná podpora průmyslu a zemědělství – potřebujeme udržet Evropu na světové technologické špičce.

Z hlediska vašeho portfolia je zde mimořádně zajímavá a citlivá otázka šíření falešných zpráv a konspiračních teorií, které nešťastně ovlivňují veřejné mínění v mnoha zemích v době, kdy je k překonání problému zapotřebí disciplína. Totéž platí o rostoucí nedůvěře vůči budoucímu očkování proti covidu-19. Čeho jste dosáhla při jednáních s provozovateli a majiteli sociálních sítí? Jaké jsou vaše další ambice v tomto směru? 

Moje ambice je stále pokračovat. Tato jednaní nikdy neskončí. Mluvíme o soukromém prostoru a platformy nám v určitých oblastech pomáhají, zároveň ale je zřejmé, že musíme přijít s regulací, která nastaví pravidla pro digitální prostor. Čas na gentlemanské dohody se chýlí ke konci, už proto, že spolehlivou dohodu nelze mít se všemi hráči v digitální sféře. Například v boji proti dezinformacím spolupracuji se čtyřmi největšími platformami, ale jen v Evropě jich operuje jedenáct tisíc. Pevná pravidla pro všechny jsou nutná. 

Vliv dezinformací a fake news se během koronavirové krize zvýšil, a my jsme jako reakci přijali dokument, ve kterém poprvé nahlas říkáme, kdo za jejich šířením stojí. V prosinci navrhneme sérii pravidel, která mají být právně závazná; upraví podmínky pro fungování digitálního trhu, včetně nakládání s nelegálním a nepravdivým obsahem na sítích. Jako svůj hlavní úkol vidím navrhnout takovou regulaci, která bude účinná, aniž by ohrozila inovaci a svobodu slova v Evropě. 

Belgie byla a je velmi citelně zasažena koronavirovou nákazou. Pro Evropskou komisi to znamenalo naprostou změnu fungování, přechod desetitisíců úředníků na home office, nahrazení schůzek online rozhovory a tak dále. Vedlo to k zefektivnění práce, nebo s odosobněním naopak přibylo byrokracie a plýtvání časem? Které nové zkušenosti budou použitelné pro budoucnost a kterých vynucených způsobů se rádi zbavíte, jakmile to bude možné?

Rozhodně jsme, asi jako většina nevýrobních podniků, našli nové způsoby komunikace a toho jak organizovat schůzky, semináře či konference. Zjistili jsme (nejen v evropských institucích), že konference se dají udělat i tzv. hybridním způsobem, kdy část účastníků může být fyzicky přítomna a jiná přes online přenos, a tím ušetříme čas, který bychom vynaložili na cestování, i emise, které bychom tím způsobili. 

Všichni se musíme podřídit nové realitě a naučit se takto žít a pracovat. Já osobně ale preferuji přímý kontakt během schůzek, až to bude možné. Přirozeně pokud s někým jednám, raději jsem s ním/ní přímo v místnosti, dialog se vede daleko lépe, pokud můžete číst i z řeči těla, což se během online schůzek dá velmi těžko. Lidé jsou nakonec tvorové společenští, a obrazovka má přece jen omezené možnosti.

SDÍLET