Členské státy Evropské unie budou moci snáze zavádět sankce za porušování základních lidských práv. Jednomyslně to schválili ministři zahraničí. Jedná se o novinku, která by měla unii přimět v podstatě k automatické reakci na situace, kdy kdekoli ve světě dojde k hrubému útoku na lidská práva. Výsledný postih je ale nadále podřízen pravidlu jednomyslnosti, musí s ním tedy souhlasit všech 27 členských států.
Vylepšení „arzenálu“ evropské „měkké síly“ prosazoval od nástupu do funkce nový vysoký představitel pro zahraniční politiku, španělský socialista Josep Borrell. „Potřebujeme větší pružnost, abychom pachatele těchto činů mohli stíhat kdekoli bez nutnosti vytvářet právní rámec pro každou jednotlivou kauzu. Budeme moct nyní jednat rychleji a účinněji,“ reagoval na ministerské usnesení. Označil ho za příspěvek EU k 72. výročí podpisu Univerzální deklarace lidských práv, které připadá na 10. prosince.
Terčem nové úpravy jsou osoby, fyzické i právnické, včetně států a podobných entit, které nesou odpovědnost za „vážná porušení základních práv“ kdekoli ve světě, nebo se na nich podílejí. Zacíleno je na takové zločiny jako genocida, mučení, mimosoudní popravy, bezdůvodné zatýkání a věznění, únosy, otrokářství a obchodování s lidmi, ale také systematické útoky na svobodu shromažďování či projevu. EU může v těchto případech bez dalšího zavést zákaz vstupu na své území osobám podezřelým z páchání těchto činů a zmrazit vklady a další majetek v EU jak lidí, tak entit. Bude platit zákaz poskytnout těmto podezřelým jakékoli finanční plnění, z veřejných i soukromých fondů.
