Unie má nabito a chce skutečně trestat porušování lidských práv. Má to být konec bezzubých prohlášení

Členské státy Evropské unie budou moci snáze zavádět sankce za porušování základních lidských práv. Jednomyslně to schválili ministři zahraničí. Jedná se o novinku, která by měla unii přimět v podstatě k automatické reakci na situace, kdy kdekoli ve světě dojde k hrubému útoku na lidská práva. Výsledný postih je ale nadále podřízen pravidlu jednomyslnosti, musí s ním tedy souhlasit všech 27 členských států.

Vylepšení „arzenálu“ evropské „měkké síly“ prosazoval od nástupu do funkce nový vysoký představitel pro zahraniční politiku, španělský socialista Josep Borrell. „Potřebujeme větší pružnost, abychom pachatele těchto činů mohli stíhat kdekoli bez nutnosti vytvářet právní rámec pro každou jednotlivou kauzu. Budeme moct nyní jednat rychleji a účinněji,“ reagoval na ministerské usnesení. Označil ho za příspěvek EU k 72. výročí podpisu Univerzální deklarace lidských práv, které připadá na 10. prosince.

Terčem nové úpravy jsou osoby, fyzické i právnické, včetně států a podobných entit, které nesou odpovědnost za „vážná porušení základních práv“ kdekoli ve světě, nebo se na nich podílejí. Zacíleno je na takové zločiny jako genocida, mučení, mimosoudní popravy, bezdůvodné zatýkání a věznění, únosy, otrokářství a obchodování s lidmi, ale také systematické útoky na svobodu shromažďování či projevu. EU může v těchto případech bez dalšího zavést zákaz vstupu na své území osobám podezřelým z páchání těchto činů a zmrazit vklady a další majetek v EU jak lidí, tak entit. Bude platit zákaz poskytnout těmto podezřelým jakékoli finanční plnění, z veřejných i soukromých fondů.

Televize i média jsou stoprocentní propaganda, Bělorusové spoléhají hlavně na Telegram, říká novinářka

Borrell chtěl, aby se EU vybavila obdobou amerického Magnitského zákona, nazvaného podle ruského advokát umučeného ve vězení, který prosadila Obamova vláda. Evropská úprava je podobná, i když mírnější, protože mezi cílené zločiny nepočítá korupci. Nemá také „extrateritoriální“ povahu, protože sankce lze aplikovat pouze v rámci EU.

Unie momentálně uplatňuje cílené sankce asi proti 200 osobám z různých zemí světa. V poslední době se zaměřila na Bělorusko – sankce postihly prezidenta Lukašenka a řadu jeho spolupracovníků, zejména z represivního aparátu. Rozšíření tohoto seznamu jen na pořadu dne. Rozhodnutí vůči každé zemi bylo dosud přijímáno zvlášť a ve zdlouhavé proceduře. Té se do budoucna bude možné vyhnout a opřít rozhodnutí právě o novou horizontální úpravu, o které se interně vyjednávalo déle než rok.

Podle diplomatů bude EU nyní ukládat sankce snáze a častěji tam, kde dosud jen vyjadřovala „znepokojení“ a „politování“. Očekávají, že první stovky jmen se objeví na pořadu jednání ministrů zahraničí za pár měsíců. Kdo to bude? Konečné slovo budou mít vždycky vlády členských zemí, a budou muset rozhodovat jednomyslně. Sotva si lze představit, že by sankce dopadly na vládce zemí jako Čína nebo Saúdská Arábie, které lidská práva systematicky porušují. Pokud bude třeba Francie, která právě se všemi poctami přivítala egyptského vládce Sísího, chtít tuto zemi sankcí ušetřit, stačí jí případný návrh vetovat.

SDÍLET
sinfin.digital