Televize i média jsou stoprocentní propaganda, Bělorusové spoléhají hlavně na Telegram, říká novinářka

Televize? Samá propaganda. Ani v naprosté většině novin objektivní informace o tom, co se v Bělorusku dnes děje, nenajdete. „Kdo chce vědět, co se skutečně děje, přechází na kanály na sociální síti Telegram,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ Daria Minsky, běloruská novinářka a zakladatelka běloruského zpravodajského webu kyky.org, která byla hostem konference Prague Media Point. 

Byl srpen, krátce po prezidentských volbách, v nichž oficiálně znovu zvítězil Alexandr Lukašenko. Opozice i široká občanská společnost to obratem označily za výsledek manipulací a zvedla se nebývala vlna protestů. Vzápětí přišel protiúder v podobě státních represí. 

Brzy došlo i na minskou redakci zpravodajského webu kyky.org. „Náš společník byl zatčen a v tu chvíli jsme věděli, že nás čekají problémy. Policie udělala zátah v našich kancelářích, podobně jako v dalších redakcích nezávislých webů. Bankovní účty jsme měli ze dne na den zmražené,“ popisuje situaci v rozhovoru pro INFO.CZ Daria Minsky.

Obr na hliněných nohou. Koronavirová pandemie obnažila slabiny zimního cestovního ruchu

„V tu chvíli jsme museli vymyslet, co dál,“ rekapituluje novinářka, která tehdy sama byla v Madridu, zbytek redakce však sídlil v běloruském hlavním městě, které zasáhly masivní protesty kvůli neregulérnosti voleb. Novináři se rozhodli, že je třeba se dostat za hranice, v opačném případě jim hrozilo zatčení. „Bylo to jako z akčního filmu, ten útěk přes hranice. V Bělorusku musíte mít na cestování speciální vízum, které naši lidé pochopitelně nezískali. Ven se dostali jen kombinací úplatků, přemlouvání a kontaktů.“

Redakční štáb webu kyky.org se krátce před kompletním uzavřením hranic dostal na Ukrajinu, do Kyjeva a odtud pak dále po Evropě. Část štábu zamířila do Španělska, většina editorů však skončila v polské Varšavě, kde se snaží o formální znovuzaložení webu a vytvoření infrastruktury – registrace společnosti a znovuzaložení bankovních účtů. Web funguje dál, Daria s týmem jej spravuje dálkově, paralelně s ním se však redakce soustředí na budování telegramového kanálu se 60 tisíci odběrateli, který má už srovnatelnou čtenost.

„V Bělorusku přes léto proběhla velká telegramová revoluce,“ vysvětluje Daria Minsky. Řeč je o jednoduchém a anonymním programu pro instantní komunikaci, který většině Bělorusů slouží jako hlavní nástroj ke sledování zpráv. V aplikaci je totiž možné rovněž zakládat a odebírat velké kanály, které následně informují například o aktuálním dění. Největší takový zpravodajský kanál Nechta v desetimilionovém Bělorusku odebírají necelé dva miliony lidí, kanál Kyky.org má šedesát tisíc odběratelů. Jen pro srovnání – největší tamní noviny mají náklad jen v nízkých stovkách tisíc.

Telegramové kanály, argumentuje Daria Minsky, jsou přitom jedny z posledních médií, která jsou skutečně nezávislá, televize i noviny jsou pod kompletním vlivem vlády a objektivní informace na nich najít nelze. „Televize je čistá propaganda. Dokonce se kvůli tomu vzbouřili i zaměstnanci, kteří vyšli do stávky, jenže vedení stanice je okamžitě nahradilo Rusy – ze Sputniku a RT. Ti žádné morální předsudky nemají.“ Podobně pak podle Minsky není možné získat objektivní informace ani v tisku, který je také kontrolovaný vládou. „Některé noviny se o nezávislost ještě snaží, ale mnoho prostoru k tomu nemají,“ vysvětluje.

Minář zatím nabídl jen patos bez obsahu. Už ale víme, co hledá: půl milionu lidí

Telegramové kanály jsou tak nyní v Bělorusku jednoznačně nejdůležitější platformou pro předávání nezávislého zpravodajství, přesto i ony mají limity. Ty nejsou ani tak ve skupině čtenářů. „Chytrý mobil má už většina lidí, mobilní připojení je standardem i v odlehlejších oblastech země a roli myslím tolik nehraje ani věk – i moji rodiče Telegram bez problémů používají.“

Jenže jak Minsky uvedla během svého vystoupení na konferenci Prague Media Point, jedním z problémů je perzekuce lidí, u kterých policisté zjistí, že nezávislé zpravodajské kanály odebírají. „Například zmíněný kanál Nechta měl původně asi tři miliony odběratelů, poté, co jeho odběr policie začala postihovat, se počet odběratelů snížil na aktuální milion sedm set tisíc,“ vysvětluje Minsky.

Další problém je s monetizací. Weby sice mohou delegovat zvláštní editory na zprávu svých kanálů a přizpůsobovat obsah platformě, ale jak Minsky vysvětluje, je obtížné i přes velký počet odběratelů na platformě vydělávat. „Jednak je to kvůli obsahu, který je na Telegramu téměř výhradně založený na zpravodajství o protestech. Ale i proto, že běloruská ekonomika je na tom nyní opravdu špatně, takže si většina firem platit reklamu ani nemůže dovolit.“ Web Darii Minsky tak nyní získává finance zejména díky pomocí různých mezinárodních organizací.

„Zatím přežíváme takto, až se nám ve Varšavě podaří opět ustavit firmu a získat firemní bankovní účty, spustíme i možnost darů, aby nás mohli podpořit sami čtenáři,“ uzavírá rozhovor pro INFO.CZ běloruská novinářka.

SDÍLET
sinfin.digital