Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová počtvrté kancléřkou. 5 klíčových otázek, které budou její vládu doprovázet

Merkelová počtvrté kancléřkou. 5 klíčových otázek, které budou její vládu doprovázet

Angela Merkelová – v Německu často přezdívaná jako „Mutti“ – se dnes počtvrté v řadě stala německou kancléřkou. Třiašedesátiletou političku, která stojí v čele nejsilnější země Evropy už od roku 2005, do funkce zvolil Spolkový sněm, čímž započalo její další čtyřleté funkční období. Přestože se na první pohled může zdát, že nás kancléřka známá pro svůj politický styl problémy jednoduše „vysedět“, už nemůže nijak překvapit a další čtyři roky budou stejně jako její dosavadní kariéra, opak může být pravdou. Podívejte se na pět zásadních výzev, které budou celé její další kancléřství doprovázet.

V čem bude příští funkční období Merkelové jiné?

Angela Merkelová, která stojí v čele Německa už přes 12 let, bývá zpravidla označována za záruku stability a liberálních hodnot pro svoji domovskou zemi i celou Evropu. Její dosavadní éra je spojená s hospodářskou prosperitou a především se stylem politiky, kdy při řešení problémů spoléhá hlavně na taktiku vyčkávání a snahu najít mezi stranami sporu za každou cenu kompromis. Právě to Merkelové u Němců vždy zajistilo politické body, díky kterým se v čele nejsilnější evropské země drží tak dlouho.

V důsledku migrační krize a její památné větě „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to!) ale její popularita začala postupně klesat – zatímco v srpnu 2015 byla oblíbená u 67 procent obyvatel, v dalším průzkumu už její podpora o 20 procentních bodů klesla. Část voličů sice získala zpět a její strana loni znovu ovládla parlamentní volby, to, že se její čas v čele Německa chýlí ke konci, se ale stalo veřejným tajemstvím.

„Každý včetně samotné Merkelové ví, že to bude její poslední funkční období. To z ní automaticky nedělá ‚politickou mrtvolu‘, příští roky však samozřejmě budou stále zastíněné otázkou, kdo a co přijde po Merkelové,“ říká pro INFO.CZ německý politolog a šéf berlínského think-tanku Das Progressive Zentrum Tobias Dürr.

Merkelové se po půl roce od voleb podařilo složit vládu, která bude mít podobně jako v minulém funkčním období podobu velké koalice demokratického bloku CDU/CSU se sociální demokracií. Právě SPD ale ve volbách zaznamenala nejhorší výsledek v historii a po volbách původně oznamovala odchod do opozice. Tyto plány se po krachu jednání o takzvané jamajské koalici rozplynuly, část sociálních demokratů však z další vlády po boku Merkelové stále nadšená není. A právě to může její další vládu poznamenat.

„Pochybnosti sociálních demokratů vyplývající ze situace, kdy jsou v koalici s Merkelovou jako menší partneři, jsou větší, než kdy jindy. Prozatím se členové nicméně rozhodli, že pro přežití strany je vhodnější, aby byli ve vládě. Němečtí sociální demokraté jsou ale – stejně jako v jiných evropských případech – stále v extrémním nebezpečí a tato existenční ‚úzkost‘ může vládu Merkelové kdykoliv ohrozit,“ vysvětluje Dürr.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

Změní Merkelová v následujících čtyřech letech svou politiku?

Změny na německé politické scéně vedou k otázce, zda se za odlišných podmínek může změnit i politika Angely Merkelové. Podle Dürra ale něco takového zřejmě nenastane.

„Merkelová je Merkelová, aneb jak se říká: Starého psa novým kouskům nenaučíš. Ovšem je pravděpodobné, že podoba jejího nového kabinetu plus další okolnosti, jako jsou noví mladí lidé na pozicích ministrů nebo rostoucí tlak AfD, povede k nové dynamice, na kterou bude muset Merkelová reagovat a umírňovat ji,“ říká německý politolog.

Symbolem omlazení nového kabinetu se stala především postava Franzisky Giffeyové z SPD, která se nově stane ministryní pro rodinu. „Francizska Giffeyová je strašně zajímavá. Je to mladý, dynamický člověk, je velmi přesvědčivá a v problematické berlínské čtvrti Neukölln dělala skutečně výbornou práci. To je tedy zajímavý posun, který tým SPD omladí,“ řekl před nedávnem pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Vladimír Handl.

Jakým výzvám bude Merkelová během dalšího funkčního období čelit?

Poslední čtyři roky byly pro Angelu Merkelovou opravdu krušné. Německo pokračovalo v pomoci zadluženému Řecku, od jara 2014 měla Merkelová plné ruce práce s řešením krize na Ukrajině, do které je aktivně zapojeno také Rusko, a v roce 2015 do Evropy začaly přicházet davy uprchlíků směřující právě do Německa a dalších západoevropských zemí.

Jaké výzvy čekají na Angelu Merkelovou v dalším funkčním období, se dá odhadovat jen stěží, podle Dürra je ale jisté, že „období pěkného počasí“, které se vyznačovalo rostoucí ekonomikou, snižující se nezaměstnaností a zdravými veřejnými financemi a kterého si Merkelová jako kancléřka užívala do roku 2015, se už nevrátí.

„Co se týče strukturálních problémů, Německo se bude jako průmyslová ekonomika stále víc potýkat s výzvami, jako je digitalizace, globalizace nebo demografie. V nižších vrstvách společnosti navíc neustále roste obrovské rozčarování a neklid, což mimo jiné vedlo k volebním úspěchům AfD,“ říká německý politolog.

„Pokud jde o ad hoc výzvy, s nevyzpytatelnými a problematickými mezinárodními hráči všude kolem mohou zničehonic vzniknout nejrůznější nepředvídatelné problémy,“ říká Dürr a zmiňuje například amerického prezidenta Donalda Trumpa, ruského prezidenta Vladimira Putina, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, severokorejského vůdce Kim Čong-una nebo maďarského premiéra Viktora Orbána. „Například kdo by před týdnem předpovídal eskalaci mezi Velkou Británií a Ruskem?“ dodává.

Může Merkelová nahnat voličské hlasy zpět?

Jak již bylo řečeno, německá kancléřka ztrácí u německých voličů na oblíbenosti. Naznačuje to i lednový průzkum listu Die Welt a rozhlasu ARD. Podle něj si 67 procent Němců myslí, že už není tak silnou vůdkyní, jako bývala. Na druhou stranu však 65 procent respondentů uvedlo, že je Merkelová stále „dobrou kancléřkou“. Důvodem tohoto vnitřního rozkolu přitom může být to, že za sebe Merkelová nemá adekvátní náhradu a obyvatelé Německa si na jejím místě stále nedokáží představit někoho jiného.

Má tedy „Mutti“ šanci nahnat politické body zpět? „Pokud se v následujících týdnech a měsících nové koalici Merkelové podaří vytvořit obrázek stability a rozhodnosti, veřejná podpora Merkelové opět poroste. Po uprchlické krizi z roku 2015 nepochybně některé lidi nadobro ztratila, většina Němců ale patří ke střednímu proudu, který si umírněnosti cení – stále by chtěli, aby Merkelová a celá koalice uspěly,“ tvrdí Dürr s tím, že Němci budou stále hledat důvody, proč do rukou Merkelové znovu svěřit svou důvěru.

Podaří se Merkelové dovládnout následující funkční období až do konce?

Ještě než byla velká koalice vůbec dojednána, už začali odborníci hovořit o možnosti, že by Angela Merkelová mohla ve funkci německé kancléřky skončit ještě před oficiálním koncem svého mandátu. To nevylučuje ani Dürr. I když se ale Merkelové podaří vládu dovést do dalších řádných voleb, následující čtyři roky pro ni podle něj budou extrémně náročné.

„Historie hovoří jasně: Ve Spolkové republice Německo všech sedm kancléřství před Merkelovou od Konrada Adenauera až po Gerharda Schrödera skončilo politickým a/nebo volebním selháním. Merkelová může v úřadu další čtyři roky vydržet, a to díky zřejmému nedostatku jiných alternativ, ale i když se jí v roce 2021 podaří dosáhnout cílové čáry, je jisté, že do té doby bude vypadat poměrně pocuchaně. Následující roky budou nesmírně obtížné a vyčerpávající,“ uzavírá odborník.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1